Tento příspěvek byl přečten2500krát!
Přírodní památka Modřanská rokle se nachází mezi pražskými městskými částmi Modřany, Kamýk a Písnice, na rozsáhlém území v údolí Libušského potoka. Svým rozsahem představuje významné rekreační zázemí pro obyvatele okolních sídlišť. Jako chráněné území bylo vyhlášeno na ploše téměř 125 hektarů v roce 1988 . Předmětem ochrany je erozní zářez Libušského potoka – přirozená údolní potoční niva, s geologickým profilem v ordoviku a proterozoiku a s výchozem proterozoických slepenců. Území je také cenné jako významný krajinářsky celek.
Charakter dnešní vegetace je značně odlišný od vegetace v dřívějších dobách. Ještě na počátku 20. století byla Modřanská rokle víceméně bezlesá a na skalách na jejím jižně orientovaném svahu rostly některé významné teplomilné rostliny. V té době byla většina svahů i údolní niva využívány jako pastviny. Dodnes se vyskytuje na některých nepatrných ploškách na jižních svazích vzácná teplomilná květena, např. hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), křivatec český (Gagea bohemica), které doplňují některé běžnější druhy suchých trávníků, např. ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare) a další. Nejvzácnější zdejší rostlina, reliktní řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), roste na opačném svahu rokle v malém opuštěném lůmku.
Větší část rokle dnes pokrývá lesní porost. Ve větším množství se na jižních svazích vysazoval akát (Robinia pseudacacia), který stále tvoří podstatnou složku lesa. Bylinné patro je velmi chudé a obohacené o druhy vyžadující větší množství dusíku v půdě.
Další nepůvodní dřevinou je smrk obecný (Picea abies), který byl vysazován zejména na severních svazích. Naštěstí jeho porosty zde příliš neprosperují. Podél potoka byly vysázeny vrby (Salix sp.), olše (Alnus glutinosa) a topoly (Populus sp.). Na dně údolí vznikl druhotný porost ptačincové olšiny s druhotným výskytem kakostu hnědočerveného (Geranium phaeum), ale také poměrně bohatým bylinným patrem. Na jednom místě zde dosud roste vzácná přeslička zimní (Equisetum hyemale).
Na kyselých, živinami chudých, mělkých a kamenitých půdách, se objevují také některé druhy skalních výchozů. Diagnostickým druhem těchto společenstev je chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis). Místy je vyvinutá i skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) a sleziníkem severním (Asplenium septentrionale).
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní památce Modřanská rokle:
Allium oleraceum
Allium vineale
Alnus glutinosa
Arrhenatherum elatius
Asplenium septentrionale
Athyrium filix-femina
Cardaminopsis petraea
Centaurea stoebe
Chrysosplenium alternifolium
Corylus avellana
Cotoneaster integerrimus
Dianthus carthusianorum
Dianthus gratianopolitanus
Dryopteris dilatata
Dryopteris filix-mas
Echium vulgare
Equisetum hyemale
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euphorbia cyparissias
Festuca pallens
Festuca rupicola
Fraxinus excelsior
Gagea bohemica
Gagea lutea
Hypericum perforatum
Impatiens parviflora
Larix decidua
Picea abies
Pinus sylvestris
Poa nemoralis
Polypodium vulgare
Prunus mahaleb
Robinia pseudacacia
Ribes uva-crispa
Sambucus nigra
Scleranthus perennis
Sedum album
Sedum sexangulare
Stellaria neglecta
Teucrium chamaedrys
Urtica dioica
Verbascum densiflorum
Verbascum lychnitis
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 16.4.2013.
Na projekt „Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy“, finančně přispělo Hlavní město Praha.