Tento příspěvek byl přečten767krát!

Přírodní památka Písčina u Tuhaně se nachází při kraji obce Tuhaň, přibližně 7 km jihovýchodně od okresního města Mělník. Původně byla vyhlášena jako přechodně chráněná plocha, přesněji od roku 1994, statut zvláště chráněného území požívá od července roku 2007.

Písčina u Tuhaně

O písečném přesypu u Tuhaně pochází první zmínka z konce 19. století, kdy byl odtud uváděn dnes již kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides; poslední údaje o jeho výskytu pocházejí ještě ze začátku 80. let 20. století). Území se proslavilo také jako místo k ukládání komunálního odpadu, informace o zdejší skládce pocházejí minimálně z přelomu 70. a 80. let 20. století. V roce 1990 byla provedena „asanace“ skládky, přičemž byl radlicí shrnut vegetační kryt a zarovnán povrch i na sousední ploše přesypu a částečně i zahrnut zeminou (tehdy tady ještě byly zastoupeny i velké plochy s volným pískem). Druhové spektrum po tomto zákroku zahrnuhe řada výhradně ruderálních druhů. Ani pozdější osud této lokalitě nebyl nakloněn, v roce 1993 byla část lokality dočasně poškozena složením hromady chlévské mrvy. V roce 1994 byla celá plocha oplocena a navržena k vyhlášení v kategorii přechodně chráněná plocha.

Současná vegetace přírodní památky je do velké míry ovlivněna samotným historickým vývojem území. Dnes oplocená plocha přírodní památky vznikla pravděpodobně odkrytím původního zbytku písečného přesypu Labe, a to příležitostnou drobnou těžbou písku. Přes některé nevhodně provedené zásahy (navezení hnoje, skládkování), představuje plocha mimořádně zachovalé společenstvo mezernatých trávníků písčin, jejichž charakter v nejcennější centrální části území (a roztroušeně i v okrajových plochách) určují paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), pelyněk ladní (Artemisia campestris), šťovík menší tenkolistý (Rumex acetosella subsp. tenuifolius), a vzácně i jitrocel písečný (Plantago arenaria).

Písčina u Tuhaně

Z dalších druhů lze ještě jmenovat jetel rolní (Trifolium arvense), sveřep střešní (Bromustectorum), rozchodník křovištní (Hylotelephium jullianum) a řeřichu hustokvětou (Lepidium densiflorum). Pro tento biotop, zařaditelný mezi jednoletou vegetaci písčin, je typické četné zastoupení ruderálních druhů, které jsou reprezentovány např. heřmánkovcem přímořským (Tripleurospermum inodorum) nebo pupalkou dvouletou (Oenothera biennis). Zejména v okrajových zapojenějších částech dochází k degradaci společenstva šířením konkurenčně silnějších druhů, jako je pýr plazivý (Elytrigia repens) a zejména ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius).

Ve fragmentech lze hovořit i o společenstvu otevřených trávníků písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens), pro které je diagnostickým druhem šťovík menší tenkolistý (Rumex acetosella subsp. tenuifolius) a především paličkovec šedavý. Z dalších početněji zastoupených druhů ve vlastní oplocené části přírodní památky lze jmenovat ještě srpek obecný (Falcaria vulgaris), mochnu stříbrnou (Potentilla argentea), hadinec obecný (Echium vulgare), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), trýzel tvrdý (Erysimum durum), šedivku šedivou (Berteroa incana) nebo vikev huňatou (Vicia villosa), z nichž většina patří mezi druhy suchých trávníků.

Písčina u Tuhaně

Písčina u Tuhaně

Velmi pěkně jsou zachovalá společenstva s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) na písčitých ladech nad oplocenou plochou – dnes jsou vyhlášeny jako ochranné pásmo (a částečně jsou ještě součástí vlastní přírodní památky). Vznikly po upuštění od zemědělského hospodaření a postupnou kolonizací těchto bývalých písčitých polí řadou druhů písčin. Typickým prvkem je tedy zmíněný paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) vytvářející rozsáhlý porost v části horní plošiny, v ještě nezarostlých rozvolněných plochách. Z druhů charakteristických pro tato společenstva se uplatňuje ještě jetel rolní (Trifolium arvense) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). Velmi hojně se pouze na písčitých ladech vyskytuje ohrožený bělolist rolní (Filago arvensis). Přestože se na poměry České republiky vyskytuje ještě relativně hojně, je zřejmý jeho ústup v důsledku eutrofizace krajiny a intenzifikace zemědělství.

Druhou a poslední plochou, která je součástí ochranného pásma, je dnešní plocha dětského hřiště. Mimo běžných druhů trávníků je nejzajímavější výskyt silně ohroženého smělku sivého (Koeleria glauca), který se dnes v Čechách vyskytuje vzácně v suchých písčitých borech a na písčinách od středního Polabí po Terezín.

Písčina u Tuhaně

Mezi entomology je území velmi dobře známé jako výjimečná lokalita se vzácnými druhy psamofilního hmyzu. Mezi ty nejvzácnější patří teplomilné ploštice: hrabulka Byrsinus flavicornis (u Tuhaně je dnes uváděna jedna ze dvou lokalit v České republice) a klopuška Anapus longicornis (pro kterou lokalita u Tuhaně představuje její nejzápadnější výskyt v areálu sahajícím až do stepí Střední Asie). Zaznamenány byly i další druhy ploštic, např. Chorosoma schillingi (který má pouze několik lokalit v Polabí) nebo další druhy vázané na písčitý podklad (např. Arenocoris fallenii, Geocoris ater nebo Trapezonatus arenarius). V poslední době byl ověřen výskyt vzácného chrousta mlynaříka (Polyphylla fullo).

Písčina u Tuhaně

Písčina u Tuhaně

Vybrané druhy rostlin přírodní památky Písčina u Tuhaně a jejího ochranného pásma:

Achillea collina
Armeria vulgaris
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Artemisia vulgaris
Calamagrostis epigejos
Cirsium arvense
Conyza canadensis
Corynephorus canescens
Echium vulgare
Elytrigia repens
Erigeron annuus subsp. septentrionalis
Erodium cicutarium
Erysimum durum
Falcaria vulgaris
Filago arvensis
Hylotelephium jullianum
Koeleria glauca
Lepidium densiflorum
Matricaria recutita
Oenothera biennis
Plantago arenaria
Potentilla argentea
Rumex acetosella subsp. tenuifolius
Rumex thyrsiflorus
Sedum acre
Trifolium arvense
Tripleurospermum inodorum
Vicia villosa

 

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 4.4.2013.

Facebook
Facebook Pagelike Widget