Tento příspěvek byl přečten752krát!

Siluetu Ronova lze v panoramatickém výhledu jenom stěží zaměnit – malý, ale o to ostřeji vystupující kopec, který je v horní části znatelně zaoblený do podoby malé kupky. Se svými 552,4 metry je tak trochu „chudým příbuzným“ známějších, ale hlavně vyšších kopců v okolí – Sedla (726,4 m n. m.) v Českém středohoří a Vlhoště (613,5 m n. m.) na Kokořínsku.

Ronov

Ronov náleží biogeograficky spíše do Českého středohoří, než-li do Kokořínska – jeho vulkanický původ mu nelze v žádném případě upřít. Předmětem ochrany je suťový les s rozsáhlými suťovými poli na svazích, na vrcholu na skalkách a kolem zříceniny se objevují teplomilná společenstva.

Ronov

Teplomilná společenstva reprezentují např. trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), sesel sivý (Seseliosseum), kostřava sivá (Festuca pallens), divizna knotovkovitá (Verbascum lychnitis), pelyněk ladní (Artemisia campestris), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) nebo rozchodník ostrý (Sedum acre). V lese pod zříceninou se objevuje např. prvosenka jarní (Primula veris) nebo lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Při úpatí vrchu jsou vysázeny kulturní smrčiny.

Ronov

Zajímavé je i okolí vrchu, kde jsou uváděny i některé zajímavější nálezy v místech vlhkých bezkolencových luk. Pěkné jsou i květnaté louky v okolí vrchu s běžnými lučními druhy.

Ronov

U většiny návštěvníků bude hlavním důvodem návštěvy vrchu nejspíše zřícenina hradu. Ten byl založen pány z Dubé už v 15. století a už od 17 století je označován jako pustý.

Ronov

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 9.4.2013.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget