Přírodní památku Salabka tvoří severozápadně orientovaný svah, který příkře spadá do mělkého uzavřeného údolí (od paty svahu po vrchol je převýšení 25 metrů). Geologickým podkladem jsou droby a slabě přeměněné břidlice. Na matečnou horninu nasedají mělké vrstvy zvětraliny a půdy rankerového typu.
Na minerálně chudých skalních výchozech se vytvořila vegetace suchých vřesovišť nížin a pahorkatin (svaz Euphorbio cyparissiae), konkrétně suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (asociace Euphorbio cyparissiae-Callunetum vulgaris). Dominantní je metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a vřes obecný (Calluna vulgaris). Ojediněle se vyskytují suchomilné acidofilní druhy, jako je jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). Druhově jsou tato společenstva spíše chudá. Ze zajímavějších druhů zde roste pavinec horský (Jasione montana; jednotlivě, vzácně, více při horní hraně) a při okrajích vřesoviště ostřice nízká (Carex humilis; vzácně roztroušená). Vřesy z velké části prosychají, úspěšně se obnovují např. v místech pěšin (kterých ale není mnoho).
Část stráně silně zarůstá ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Svah je rozbrázděný roklemi a zarůstá křovinami, především trnkami (Prunus spinosa) a růžemi (Rosa sp.), také ostružiník (Rubus fruticosus agg.), svídy (Cornus sanguinea) a vrba jíva (Salix caprea).
Významné je společenstvo širokolistých suchých trávníků asociace Scabioso ochroleuceae-Brachypodietum. Většinou se jedná o maloplošné výskyty, ať už více či méně typické, nezřídka v mozaice s okolními společenstvy (méně typicky v loukách zarůstajících ovsíkem); spíše na vrcholcích hřbítků, ve svahu jsou už častější ovsíkové louky.
Maloplošné jsou výskyty společenstev úzkolistých suchých trávníků, stepních plošek, které jsou koncentrovány na vrcholky hřbítků, v místech s neuzavřenou vegetací; pěkná ukázka se nachází na hřbítku v nižší části svahu, v jeho západní části. Dominantnu tvoří kostřavy, především kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), vzácněji kostřava walliská (Festuca valesiaca), dále hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochny (Potentilla arenaria, P. heptaphylla), rozchodník skalní (Sedum reflexum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), ostřice nízká (Carex humilis) a další.
Okrajové části jsou tvořeny nejčastěji lískami (Corylus avellana), dále s jasany (Fraxinus excelsior), hlohy (Crataegus sp.) a ovocnými dřevinami (Malus domestica, Pyrus communis). Podrost má charakter mezofilní ovsíkové louky, mj. s kakostem smrdutým (Geranium robertianum), ostružiníkem (Rubus fruticosus agg.) a dalšími druhy.
Přírodní památka Salabka se jeví jako poměrně konstatní území, většina druhů je zde opakovanými inventarizačními průzkumy ověřována, nápadnější snad bylo ve vegetační sezóně roku 2011 jen zvýšení ruderálních druhů při renovaci osvětlení – naštěstí jen ve spodní nevýznamné části chráněného území. Nejcennějšími jsou plochy vřesovišť a maloplošná společenstva širokolistých suchých trávníků, které jsou v této části Prahy výjimkou. Bohužel velká část území zarůstá expanzivním ovsíkem vyvýšeným – to je všeobecný trend, který je možné pozastavit pravidelnou údržbou (kosení, pastva).
Charakter druhového spektra více méně odpovídá předchozím průzkumům, nicméně do celkového výčtu se promítly terénní úpravy související s opravou veřejného osvětlení a zasahující do dolní části přírodní památky. Konkrétně tak bylo území obohaceno o druhy lopuch (Arctium sp.), sedmikráska obecná (Bellis perennis), sveřep jalový (Bromus sterilis), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), pcháč rolní (Cirsium arvense), turan roční (Erigeron annuus agg.), kakost maličký (Geranium pusillum), ječmen myší (Hordeum murinum), merlík (Chenopodium album agg.), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia) nebo jetel plazivý (Trifolium repens). Ze zajímavějších druhů je to potom mák (Papaver dubium agg.).
Při aktuálním botanickém průzkumu přírodní památky Salabka bylo ve vegetační sezóně zaznamenáno celkem 134 druhů cévnatých rostlin. Z druhů červeného seznamu bylo v území nalezeno celkem 9 zástupců: čenohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a rozrazil časný (Veronica praecox) v kategorii druhů ohrožených, trávnička obecná (Armeria vulgaris), ostřice nízká (Carex humilis), kostřava walliská (Festuca valesiaca), mochna písečná (Potentilla arenaria), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), mateřídouška časná (Thymus praecox), jetel alpínský (Trifolium alpestre) v kategorii druhů vyžadujících další pozornost.
V území nebyly nalezeny dříve uváděné druhy zvonek jemný (Campanula gentilis), hlaváč šedavý (Scabiosa canecens), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), jestřábník Schmidtův (Hieracium schmidtii), jejich výskyt ale nelze zcela vyloučit. Jediný nález koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) z roku 2005 se opětovně nepodařilo ověřit.
Seznam druhů nalezených v přírodní památce Salabka v roce 2011:
Poslat emailem
