Tento příspěvek byl přečten2816krát!
Přírodní památku Salabka tvoří severozápadně orientovaný svah, který příkře spadá do mělkého uzavřeného údolí (od paty svahu po vrchol je převýšení 25 metrů). Geologickým podkladem jsou droby a slabě přeměněné břidlice. Na matečnou horninu nasedají mělké vrstvy zvětraliny a půdy rankerového typu.
Na minerálně chudých skalních výchozech se vytvořila vegetace suchých vřesovišť nížin a pahorkatin (svaz Euphorbio cyparissiae), konkrétně suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (asociace Euphorbio cyparissiae-Callunetum vulgaris). Dominantní je metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a vřes obecný (Calluna vulgaris). Ojediněle se vyskytují suchomilné acidofilní druhy, jako je jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). Druhově jsou tato společenstva spíše chudá. Ze zajímavějších druhů zde roste pavinec horský (Jasione montana; jednotlivě, vzácně, více při horní hraně) a při okrajích vřesoviště ostřice nízká (Carex humilis; vzácně roztroušená). Vřesy z velké části prosychají, úspěšně se obnovují např. v místech pěšin (kterých ale není mnoho).
Část stráně silně zarůstá ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Svah je rozbrázděný roklemi a zarůstá křovinami, především trnkami (Prunus spinosa) a růžemi (Rosa sp.), také ostružiník (Rubus fruticosus agg.), svídy (Cornus sanguinea) a vrba jíva (Salix caprea).
Významné je společenstvo širokolistých suchých trávníků asociace Scabioso ochroleuceae-Brachypodietum. Většinou se jedná o maloplošné výskyty, ať už více či méně typické, nezřídka v mozaice s okolními společenstvy (méně typicky v loukách zarůstajících ovsíkem); spíše na vrcholcích hřbítků, ve svahu jsou už častější ovsíkové louky.
Dominantu tvoří válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), jako subdominanty vystupují štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), tolice srpovitá (Medicago falcata), v pozdním aspektu hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca). Dále je zastoupen devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jetel horský (Trifolium montanum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), třeslice prostřední (Briza media), vzácně černohlávek velkokvětý (Prunellagrandiflora), ostřice nízká (Carex humilis; vzácně roztroušená) a jetel alpínský (Trifolium alpestre).
Maloplošné jsou výskyty společenstev úzkolistých suchých trávníků, stepních plošek, které jsou koncentrovány na vrcholky hřbítků, v místech s neuzavřenou vegetací; pěkná ukázka se nachází na hřbítku v nižší části svahu, v jeho západní části. Dominantnu tvoří kostřavy, především kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), vzácněji kostřava walliská (Festuca valesiaca), dále hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochny (Potentilla arenaria, P. heptaphylla), rozchodník skalní (Sedum reflexum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), ostřice nízká (Carex humilis) a další.
Okrajové části jsou tvořeny nejčastěji lískami (Corylus avellana), dále s jasany (Fraxinus excelsior), hlohy (Crataegus sp.) a ovocnými dřevinami (Malus domestica, Pyrus communis). Podrost má charakter mezofilní ovsíkové louky, mj. s kakostem smrdutým (Geranium robertianum), ostružiníkem (Rubus fruticosus agg.) a dalšími druhy.
Přírodní památka Salabka se jeví jako poměrně konstatní území, většina druhů je zde opakovanými inventarizačními průzkumy ověřována, nápadnější snad bylo ve vegetační sezóně roku 2011 jen zvýšení ruderálních druhů při renovaci osvětlení – naštěstí jen ve spodní nevýznamné části chráněného území. Nejcennějšími jsou plochy vřesovišť a maloplošná společenstva širokolistých suchých trávníků, které jsou v této části Prahy výjimkou. Bohužel velká část území zarůstá expanzivním ovsíkem vyvýšeným – to je všeobecný trend, který je možné pozastavit pravidelnou údržbou (kosení, pastva).
Charakter druhového spektra více méně odpovídá předchozím průzkumům, nicméně do celkového výčtu se promítly terénní úpravy související s opravou veřejného osvětlení a zasahující do dolní části přírodní památky. Konkrétně tak bylo území obohaceno o druhy lopuch (Arctium sp.), sedmikráska obecná (Bellis perennis), sveřep jalový (Bromus sterilis), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), pcháč rolní (Cirsium arvense), turan roční (Erigeron annuus agg.), kakost maličký (Geranium pusillum), ječmen myší (Hordeum murinum), merlík (Chenopodium album agg.), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia) nebo jetel plazivý (Trifolium repens). Ze zajímavějších druhů je to potom mák (Papaver dubium agg.).
Při aktuálním botanickém průzkumu přírodní památky Salabka bylo ve vegetační sezóně zaznamenáno celkem 134 druhů cévnatých rostlin. Z druhů červeného seznamu bylo v území nalezeno celkem 9 zástupců: čenohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a rozrazil časný (Veronica praecox) v kategorii druhů ohrožených, trávnička obecná (Armeria vulgaris), ostřice nízká (Carex humilis), kostřava walliská (Festuca valesiaca), mochna písečná (Potentilla arenaria), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), mateřídouška časná (Thymus praecox), jetel alpínský (Trifolium alpestre) v kategorii druhů vyžadujících další pozornost.
V území nebyly nalezeny dříve uváděné druhy zvonek jemný (Campanula gentilis), hlaváč šedavý (Scabiosa canecens), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), jestřábník Schmidtův (Hieracium schmidtii), jejich výskyt ale nelze zcela vyloučit. Jediný nález koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) z roku 2005 se opětovně nepodařilo ověřit.
Seznam druhů nalezených v přírodní památce Salabka v roce 2011:
Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Aesculus hippocastanum
Agrostis capillaris
Achillea millefolium agg.
Alliaria petiolata
Anthoxanthum odoratum
Arabidopsis thaliana
Arctium sp.
Arenaria serpyllifolia agg.
Armeria vulgaris (C4a)
Artemisia vulgaris
Asperula cynanchica
Avenella flexuosa
Avenula pratensis
Ballota nigra
Bellis perennis
Betula pendula
Bothriochloa ischaemum
Brachypodium pinnatum
Bromus hordeaceus
Bromus sterilis
Bromus tectorum
Calamagrostis epigejos
Calluna vulgaris
Capsella bursa-pastoris
Carex humilis (C4a)
Carlina vulgaris
Centaurea stoebe
Cerastium arvense
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cerastium cf. glutinosum
Cirsium arvense
Convolvulus arvensis
Conyza canadensis
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Cotoneaster sp.
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Danthonia decumbens
Dianthus carthusianorum
Echium vulgare
Epilobium angustifolium
Epilobium collinum
Erigeron annuus agg.
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Festuca rupicola
Festuca valesiaca (C4a)
Filipendula vulgaris
Fragaria vesca
Fragaria viridis
Fraxinus excelsior
Fraxinus ornus
Galium verum
Geranium pusillum
Geranium robertianum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum
Hieracium pilosella
Hieracium sabaudum
Hordeum murinum
Hypericum perforatum
Chelidonium majus
Chenopodium album agg.
Jasione montana
Juglans regia
Knautia arvensis
Koeleria macrantha
Koeleria pyramidata
Lactuca serriola
Lapsana communis
Ligustrum vulgare
Linum catharticum
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Luzula campestris agg.
Malus domestica
Medicago falcata
Medicago lupulina
Myosotis stricta
Papaver dubium agg.
Plantago lanceolata
Poa angustifolia
Poa nemoralis
Poa pratensis
Polygonum aviculare s. str.
Polygonum aviculare agg.
Populus tremula
Potentilla arenaria (C4a)
Potentilla argentea
Potentilla heptaphylla
Potentilla reptans
Prunella grandiflora (C3)
Prunella sp.
Prunus avium
Prunus cerasus
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pyrus communis
Quercus robur
Quercus rubra
Ranunculus bulbosus
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Rumex acetosella
Rumex cf. crispus
Salix caprea
Sanguisorba minor
Scabiosa ochroleuca
Scleranthus polycarpos (C3)
Securigera varia
Sedum album
Sedum reflexum
Senecio jacobaea
Sorbus aucuparia
Spergularia rubra
Taraxacum sect. Ruderalia
Teucrium chamaedrys
Thymus pannonicus (C4a)
Thymus praecox (C4a)
Tilia cordata
Trifolium alpestre (C4a)
Trifolium arvense
Trifolium montanum
Trifolium pratense
Trifolium repens
Verbascum densiflorum
Veronica chamaedrys agg.
Veronica praecox (C3)
Vicia hirsuta
Vicia villosa
autor textu a fotografií: Daniel Hrčka
publikováno dne 31.1.2012
Na projekt „Komplexní přírodovědný průzkum a popularizace evropsky významné lokality Havránka a Salabka“ finančně přispělo Hlavního města Praha.