Přírodní památka se nachází mezi kostelem sv. Prokopa (mezi ulicemi Školní a Nad Kostelem) a ulicí Vysoká cesta. Ze západu ji ohraničuje povodí Vltavy (resp. Modřanská ulice) a zhora (z východu) park Dobeška. Chráněné území bylo vyhlášené už v roce 1986 jako: „Bývalý lom a sousední vrch zvaný „školní“, kde se jednak zachovaly zbytky skalní stepi, jednak je zde naleziště zkamenělin. Kromě toho celý útvar je význačný krajinářsky.“ Nadmořská výška se pohybuje mezi 196 až 264 m n. m.
Zdejší geologické odkryvy vznikly lomovou činností, která probíhala minimálně od poloviny 18. století. Vápenec se používal mj. na výrobu staroměstského hydraulického vápna při výstavbě města (při stavbě Vyšehradského tunelu nebo nábřeží od Palackého mostu až k Vyšehradu) a to až do roku 1928. Lomové stěny odhalují geologické profily pražské prvohorní pánve v siluru a devonu. Zachycuje části motolského, kopaninského a požárského a pražského souvrství. Území je významné četnými nálezy zkamenělin – měkkýšů, ramenonožců, trilobitů a velkých mlžů.
Botanicky nejcennější je část tzv. Školního vrchu s četnými ohroženými druhy skalních stepí, zde konkrétně ve společenstvu úzkolistých suchých trávníků, stepní vegetace s péřitými kavyly (as Koelerio macranthae-Stipetum joannis). Zaznamenány byly kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) a bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Uváděn je ale i kavyl Ivanův (Stipa pennata). Z dalších teplomilných druhů zde rostou mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), krvavec menší (Sanguisorba minor), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mochna jarní (Potentillatabernaemontani), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), sesel sivý (Seseli osseum).
Školní vrch je ale také místem, které silně zarůstá křovinami. Pouze v posledních letech je realizováno cílené odstraňování křovin z nejcennějších partií skalních výchozů. Z našich domácích dřevin byly zaznamenány jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), mahalebka obecná (Prunus mahaleb), svída krvavá (Cornus sanguinea) a řeštlák počistivý (Rhamnus catrhartica). Z nepůvodních druhů potom kustovnice cizí (Lycium barbarum), šeřík obecný (Syringa vulgaris), mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) a pěstované skalníky (Cotoneaster sp. hort.).
Další zajímavou částí je stepní porost na skalním hřbetu nad kostelem sboru Českobratrské církve evangelické. Jedná se o perspektivní fragment skalní stepi podporovaný vyřezáváním okolních dřevin. Ze nejzajímavějších druhů byly nalezeny kostřava walliská (Festucavalesiaca), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), sesel fenyklový (Seselihippomarathrum), mochna písečná (Potentilla arenaria), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys). Z dalších druhů je možné zmínit ještě šalvěj luční (Salvia pratensis), máčku ladní (Eryngium campestre), pryšec chvojku (Euphorbiacyparissias), pěchavu vápnomilnou (Sesleria caerulea) nebo rozchodníky (Sedum album, Sedum reflexum). Na druhou stranu se do stepí šíří nepůvodní rozchodník pochybný (Sedumspurium) nebo invazní bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephallus).
Při hraně Branického lomu se objevují také některé stepní druhy, i když pouze v úzkém pruhu mezi skálou a zatravněnou plošinou Dobešky. Je to např. hlaváč bledožlutý (Scabiosaochroleuca), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) nebo krvavec menší (Sanguisorbaminor). Horní plošina už má charakter mezofilních ovsíkových luk se srhou říznačkou (Dactylis glomerata), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), pampeliškami (Taraxacum sect. Ruderalia), řebříčky (Achillea millefolium agg.) nebo třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum).
Nevýznamnou částí je lesní porost nad hranou svahů. V dřevinném patře se se uplatňuje především borovice černá (Pinus nigra) a javory mléče (Acer platanoides). Z dalších druhů dřevin, především již v křovinném patře, rostou trnovník akát (Robiniapseudacacia), habry (Carpinus betulus), bez (Sambucus nigra), slívy (Prunus insititia), ptačí zoby (Ligustrum vulgare), a pámelníky (Symphoricarpos albus). V málo vyvinutém bylinném porostu rostou česnáček lékařský (Alliaria petiolata), válečka lesní (Brachypodiumsylvaticum), břečťan popínavý (Hedera helix), barvínek menší (Vinca minor), plamének plotní (Clematis vitalba) a ostružiníky (Rubus fruticosus agg.). Zajímavější je jedině výskyt dřínu jarního (Cornus mas), který zde byl ale zřejmě účelově vysazen.
Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2015:
Poslat emailem
