POVODÍ VLTAVY V PRAZE-TROJI

Tento příspěvek byl přečten2010krát!

Součástí nejrůznějších přírodních zákoutí v Troji je také pobřeží Vltavy. Hojně je využívané k rekreačním účelům – vzhledem k probíhající mezinárodní cyklostezce Praha – Drážďany. Zejména o víkendu je tu opravdu živo – ať už se jedná o chodce, bruslaře nebo cyklisty.

Z přírodovědného pohledu je tok v první řadě významným ptačím zimovištěm – každoročně zde zimuje několik tisíc vodních ptáků. Charakter toku je v zásadě stejný jako kdekoliv jinde v Praze – podstatné je ale to, že voda je vlivem vltavské kaskády teplejší, což přitahuje nejenom ptactvo, ale také jejich potravu. Voda zde nezamrzá ani za velmi krutých zim.

Botanicky pobřeží Vltavy ničím zvláštním nepřekvapí, zejména v místech stabilizovaných (upravovaných) břehů. Nejblíže toku se objevují společenstva vysokých ostřic a rákosin. Ty jsou v méně vlhčích částech nahrazeny mezofilními ovsíkovými loukami. V místech pěšin podíl toku také vegetací sešlapávaných stanovišť.

V ovsíkových loukách se mimo ovsíku častěji objevuje např. řebříček (Achillea millefolium agg.), hluchavka bílá (Lamium album), čekanka obecná (Cichorium intybus), šťovík (Rumex acetosa), mrkev obecná (Daucus carota), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), tolice setá (Medicago falcata), silenka obecná (Silene vulgaris), jetel luční (Trifolium pratense) a další druhy.

Místy jsou porosty značně ruderalizované, běžné jsou kopřivy (Urtica dioica), lopuchy (Arctium sp. div.), turan roční (Erigeron annuus agg.), pupalky (Oenothera sp.) nebo pelyňky (Artemisia vulgaris). V ruderální vegetaci je nápadná dominance ruderálních a synantropních bylin, jednoletých i vytrvalých, často s dominancí invazních druhů.

Ve vegetaci vysokých ostřic se uplatňuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris),  čistec bahenní (Stachys palustris), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), opletník plotní (Calystegia sepium), zblochan vodní (Glyceria maxima), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) nebo šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius).

Zajímavé je srovnání s rokem 2002, kdy se do Prahy dostala povodeň. V té době byly břehové porosty několikrát navštíveny a to z důvodu začínající sukcese na písčitých náplavech Vltavy. Mimo výskytu nejrůznějších zahradních druhů (mj. i konopí seté – Canabis sativa) přinesla řeka Vltava i některé druhy převážně písčitých obnažených břehů řek a zejména rybníků, jako je blatěnka vodní (Limosella aquatica),  šáchor hnědý (Cyperus fuscus; tyto druhy jsou jinak běžné na dolním toku Vltavy) nebo protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum). V rámci sanace povodňových škod však byly tyto břehy následně upraveny. Dnešní stav tak odpovídá sukcesně pokročilejším porostům s dominancí chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a dalšími běžnými druhy.

Při povodni v roce 2002 vzniklo také několik tůněk v břehové části pod zoologickou zahradou. Tyto „navigační rybníčky“ uvádí také Palek (1977) ve svém příspěvku ke květeně Prahy, přičemž odtud uvádí z přelomu 50. a 60. let 20. století mj. šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) ve společnosti šípatky střelovité (Sagittaria sagittifolia). Šmel okoličnatý byl nalezen také v čistících nádržích u zoologické zahrady a recentně je potvrzován porůznu v průběhu toku Vltavy (byť mimo navržené chráněné území).

Z přelomu 60. a 70. let uvádí Palek (1978) druh blešník obecný (Pulicaria vulgaris), kriticky ohrožený druh podle červeného seznamu, u poškozené navigace u pravého břehu Vltavy pod bývalým zámeckým mlýnem. Později zde (resp. při navigaci Vltavy v sousedství ZOO) viděl blešník ještě Rieger v roce 1997 (in Špryňar et al. 1998). V současné době tento druh nebyl ověřen.

Při kraji cyklistické stezky pod jižní částí přírodní rezervace Podhoří, se objevují statné exempláře jilmu vazu (Ulmus laevis), který je i z důvodu decimování tracheomykózou zařazen do červeného seznamu ohrožených druhů, konkrétně mezi druhy vyžadující další pozornost. Na jednom z exemplářů je starý štítek označující „chráněný strom“, v databázi památných stromů ale nefiguruje.

Literatura:

Palek, L., 1977: Příspěvek ke květeně Prahy I. – Zpr. Čs. bot. společ., Praha: 12: 171–182.

Palek, L., 1978: Příspěvek ke květeně Prahy II. – Zpr. Čs. bot. společ., Praha: 13: 17–28.

Špryňar, P., Řezáč, M., Sádlo, J., Rieger, M. & Manych, J., 1998: Příspěvek k poznání pražské květeny. – Natura Pragensis, Praha, 14 (1997): 113–186.

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 25.3.2003 (břehové porosty pod Podhořím po povodni v roce 2002), 4.8.2006 (výhledy na povodí Vltavy v Troji z Přírodní rezervace Podhoří), 9.2.2013 (z ornitologické exkurze za zimujícími ptáky na Vltavě) a 2.8.2014.

Na projekt „Za trojskou přírodou“ finančně přispěla Městská část Praha-Troja.

Poslat emailem