Tento příspěvek byl přečten1560krát!
Syn.: Proserpinus aenetheroides Butler, 1875; Proserpinus attenuata Schultz., 1904; Proserpinus brunnea Geest., 1903; Proserpinus gigas Oberthür; Proserpinus grisea Rebel, 1910; Proserpinus infumata Closs, 1911; Proserpinus japetus Grum-Grshimailo, 1890; Proserpinus oenotherae Denis & Schiffermüller, 1776; Proserpinus proserpinus (Pallas, 1772); Proserpinus schiffermilleri Fuessl.
Třída: Insecta – hmyz
Řád: Lepidoptera – motýli
Čeleď: Sphingidae – lišajovití
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Mezi našimi lišaji vyniká velmi malou velikostí. Pro motýla je typická výrazná tmavá střední páska probíhající kolmo na křídle, v ní je černá středová skvrnka, zadní křídla jsou žlutá. Zbarvením připomíná běžného lišaje lipového (Mimas tiliae), který je ale několikanásobně větší.
Ekologie: Obývá lesní světliny, okraje lesů a jejich lemy, louky, paseky a křoviny poblíž potoků a řek. Žije obvykle na slunných a teplých vlhčích stanovištích s bohatým výskytem živných rostlin (vrbovky, kypreje, pupalky).
Celkový areál rozšíření: Druh je rozšířen v celé jižní a střední Evropě. Dále v západní a střední Asii (na východě přes Rusko až do Krasnojarsku a od Turecka přes Kazachstán až do západní Číny). V severozápadní Africe obývá pohoří Atlas.
Rozšíření na území České republiky: Hojnější je v nižších polohách. Po přechodném ústupu v 60.–70. letech 20. století se šíří i do středních horských poloh. Zaznamenáván je na celém území České republiky, častěji ve středních, severozápadních Čechách a na střední a jižní Moravě. Jeho výskyt je většinou jen lokální a stěhovavý (se střídavým výskytem).
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Lišaj pupalkový je hlášen z více lokalit po celé Praze. Znám je z Ruzyně, ze severní části Prahy (Podbaba), z parku Parukářka na Žižkově, Radotínského a z Prokopského údolí a okolí (Barrandov a Jinonice). Historicky je uváděn také v Běchovicích.
Ohrožení a ochrana: Územně chráněny jsou pouze populace v Prokopském údolí. Zde je management lokalit nastaven obecně ve prospěch motýlů (mozaiková seč, pastva s ponecháváním nedopasků). Nepředpokládá se zde používání biocidů, příp. umělé zalesňování na svazích. V parku Parukářka mu zřejmě vyhovují extenzivně využívané louky. Podle červeného seznamu je řazen mezi téměř ohrožené druhy (NT), zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v příloze II.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autor fotografií: Libor Bosák (Černošice-Mokropsy).
ZAJÍMAJÍ VÁS I DALŠÍ EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY? POŘIĎTE SI PUBLIKACI „EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY PRAHY“.
Zdarma k vyzvednutí na Magistrátu hl. m. Prahy, k zapůjčení v knihovnách v Praze, Kladně, Plzni, Olomouci, Ostravě..