Tento příspěvek byl přečten1241krát!
Přírodní památku Střešovické skály tvoří skalní odkryv nad rušnou komunikací Na Petřinách, která spojuje Střešovice s Veleslavínem. Na jihu chráněné území navazuje na zástavbu v ulicích U Páté baterie a U Šesté baterie a při západním okraji na Ústřední vojenskou nemocnici. Celkově se jedná o malý parčík obklopený zástavbou a komunikacemi.
Za chráněné bylo území vyhlášeno už v roce 1968, kdy se předmětem ochrany staly „pískovcové skály s přirozenými jeskyněmi a puklinami, geologicky i krajinářsky významné“. Vyhlášeno bylo v katastru Střešovic a Veleslavína, na rozloze 2,5 ha, v nadmořské výšce 315 až 335 m n. m.
Významný geologický profil začíná sladkovodními, hrubozrnnými, kaolinitickými pískovci. Na nich leží jemnější pískovce s jemným kaolinickým tmelem s jílovitými partiemi peruckých vrstev (cenoman, svrchní křída). Perucké vrstvy mají místy vyšší příměs limonitu. Profil je završen mořskými pískovci korycanských vrstev (cenoman, svrchní křída). V jílovitých partiích korycanských vrstev se vyskytují četné ichnofosilie. Jako půdy se vyvinuly rankery a kambizemě. Vyskytují se zde i sutě antropogenního původu. (Kubíková et al. 2005, Ziegler 1994).
Botanický význam je podružný, alespoň při orientačním průzkumu v srpnu roku 2017 nebyl nalezen žádný významnější původní druh (chráněný, či alespoň řazený v červeném seznamu). Zaznamenán byl sice zákonem chráněný tis obecný (Taxus baccata), ten ale roste jen v suťových lesích a zde byl pouze záměrně vysazen. Podobné je to s ohroženým orlíčkem obecným (Aquilegia vulgaris), ten zde byl zjevně záměrně vysetý ze zahrádky. V minulosti byl uváděný rozrazil ožankový (Veronica teucrium; Karlík et Řezáč 2008), který by zde stále ještě mohl růst.
V lese nad svahem dominuje ve stromovém patře javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Doplňují je jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula) a javor stříbrný (Acer saccharinum). V keřovém jsou zastoupeny hloh (Crataegus sp.), bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Cornus sanguinea), tis obecný (Taxus baccata), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), mahalebka obecná (Prunus mahaleb), z vyšších dřevin javory (Acer platanoides, A.pseudoplatanus), ořešák královský (Juglans regia), smrk obecný (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), z nepůvodních druhů šeřík obecný (Syringa vulgaris), pámelník obecný (Symphoricarpos albus) a javor tatarský (Acer tataricum) a z ovocných dřevin hrušeň obecná (Pyrus communis), třešeň ptačí (Prunus avium) a jabloň domácí (Malus domestica).
V bylinném patře dominují semenáčky dřevin – javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Z dalších druhů to jsou zejména kuklík městský (Geum urbanum), dále vlaštovičník větší (Chelidonium majus), měrnice černá (Ballota nigra), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a další na dusík náročné druhy, z popínavých druhů plamének plotní (Clematis vitalba) a břečťan popínavý (Hedera helix)
Botanicky nejzajímavější jsou malé výchozy v horní části skalek. V době návštěvy byl zajímavý spíše celkový charakter těchto výchozů než druhové spektrum, zapsány byly psineček tenký (Agrostis capillaris), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum) nebo třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Je odtud ale uváděný smělek štíhlý (Koeleria macrantha) a ohrožený rozrazil ožankový (Veronica teucrium; Karlík et Řezáč 2008).
Pod svahem se nachází běžná mezofilní louka, spíše ruderálního charakteru. Rostou v ní srha říznačka (Dactylis glomerata), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), mochna plazivá (Potentilla reptans), vratič obecný (Tanacetum vulgare), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) nebo maliník (Rubus idaeus).
Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2017:
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acer saccharinum
Acer tataricum
Aegopodium podagraria
Aesculus hippocastanum
Agrostis capillaris
Alliaria petiolata
Anthriscus sylvestris
Aquilegia vulgaris
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Ballota nigra
Betula pendula
Calamagrostis epigejos
Campanula rapunculoides
Carpinus betulus
Cerastium biebersteinii
Clematis vitalba
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Crataegus sp.
Crepis biennis
Dactylis glomerata
Dryopteris filix-mas
Euphorbia cyparissias
Euphorbia peplus
Fallopia convolvulus
Fallopia dumetorum
Festuca ovina
Festuca rupicola
Fraxinus excelsior
Galeobdolon argentatum
Geranium robertianum
Geum urbanum
Hedera helix
Hieracium lachenalii
Hieracium sabaudum
Hypericum perforatum
Chaerophyllum temulum
Chelidonium majus
Impatiens parviflora
Juglans regia
Lactuca serriola
Lamium album
Larix decidua
Ligustrum vulgare
Linaria vulgaris
Lychnis viscaria
Mahonia aquifolium
Malus domestica
Parthenocissus quinquefolia
Physocarpus opulifolius
Picea abies
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa angustifolia
Poa annua
Poa nemoralis
Polygonatum multiflorum
Polygonum aviculare agg.
Potentilla reptans
Prunus avium
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pyrus communis
Quercus robur
Ribes uva-crispa
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Rubus idaeus
Sambucus nigra
Setaria viridis
Sonchus oleraceus
Sorbus aucuparia
Stellaria media
Symphoricarpos albus
Syringa vulgaris
Tanacetum vulgare
Taraxacum sect. Ruderalia
Taxus baccata
Trifolium pratense
Urtica dioica
Virga strigosa
Použitá a citovaná literatura:
Karlík P. & Řezáč M. (2008): Plán péče pro přírodní památku Střešovické skály na období 2010-2022. – Ms., 42 p. [depon. in OOP Magistrátu hl. m. Prahy, Praha]
Kubíková, J., Ložek, V., Špryňar, P. & kol., 2005: Praha. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 304 pp.
Ziegler V. (1994): Sedimenty české křídové pánve na území hl. m. Prahy. – Natura
pragensis, 11: 1–86, Praha.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno dne 13.8.2017.
Na projekt finančně přispěla Městská část Praha 6.