Tento příspěvek byl přečten35krát!

Přírodní památka se nachází na zalesněném návrší Ďáblického háje, asi 200 metrů severovýchodně od nejvyššího vrcholu kóty Ládví (359 m n. m.), v nadmořské výšce 344 – 353 m n. m. Vyhlášena byla v roce 1982 na ploše 0,66 hektaru, předmětem ochrany jsou geologické profily v opuštěném buližníkovém lomu se zachovalými usazeninami svrchnokřídového moře vzniklými v příbojové zóně.

Přírodní památka Ládví

Geologický význam převažuje i do současnosti. Vrch Ládví je tvořen odolnými starohorními horninami buližníky (či silicity), které před asi 98 milióny lety tvořily ostrov uprostřed druhohorního moře. Silný příboj vyhloubil několik kapes, kde se usazovaly opracované valouny. Nápadný je zejména valoun měřící 2 metry, jsou zde ale i menší velké několik centimetrů. Výplň mezi valouny tvoří bělošedý jíl s mikroskopickými zkamenělinami – dírkovci.

Přírodní památka Ládví

Drobná těžba zde probíhala už od pravěku pro výrobu kamenných nástrojů. Těžba v menším měřítku pokračovala ve středověku. Větší lomy, které také odhalily geologický profil s valouny, byly založeny ve dvacátých letech 20. století. Těžba pokračovala ještě po druhé světové válce a ustala v padesátých letech 20. století. Vytěžený materiál byl používán pro stavební účely a na výrobu štěrku. Od té doby lom zvolna zarůstá dřevinami. V posledních přibližně dvaceti letech jsou v místech geologických profilů dřeviny cíleně vyřezávány.

Přírodní památka Ládví

Přírodní památku lze rozdělit přibližně na tři části. Spodní část lomu je tvořena mokřadem, který zarůstá vrbami. Spodní části stěn bývalého lomu jsou tvořeny sutěmi s náletovými dřevinami – břízou, jasanem či třešní. A nakonec vlastní příkrá skalní stěna téměř bez vegetace s navazující horní hranou skal, kde převažují výsadby dubů.

Přírodní památka Ládví

V mokřadu rostou rozvolněně vrby, převažuje vrba křehká (Salix fragilis), ale zastoupena je i vrba jíva (Salix caprea), okrajově i další dřeviny, jako habr obecný (Carpinus betulus). V keřovém patře roste jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides) nebo krušina olšová (Frangula alnus). V mokřadu se stabilně drží voda, místy vytváří mělké tůňky s okřehkem menším (Lemna minor). Častý je např. karbinec evropsky (Lycopus europaeus), sítiny (zejména Juncus effusus), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), dále zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), ostružiník (Rubus fruticosus agg.) nebo kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Přírodní památka Ládví

Ve spodní části lomových stěn se sutěmi je z dřevin častá bříta bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Prunus avium), topol osika (Populus tremula), z keřů bez černý (Sambucus nigra) nebo ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). V bylinném patře je nejčastější ostružiník (Rubus fruticosus agg.). Doplňují jej lipnice hajní (Poa nemoralis), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), kakost smrdutý (Geranium robertianum) nebo kapradě (Dryopteris filix-mas, D. carthusiana).

Přírodní památka Ládví

Přírodní památka Ládví

Při horních hranách skal roste především dub zimní (Quercus petraea), pokud zde nejsou souvislejší křovinné porosty u asfaltové cesty. Z dřevin byly zapsány ještě habr obecný (Carpinus betulus), modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris), z nižších křovin hloh (Crataegus sp.), mahalebka (Prunus mahaleb), srstka angrešt (Ribes uva-crispa) či jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V bylinném patře je významná zejména metlička křivolaká (Avenella flexuosa), dále lipnice hajní (Poa nemoralis), kuklík městský (Geum urbanum), ze suchomilnějších druhů mochna stříbrná (Potentilla argentea) a pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias).  

Přírodní památka Ládví

Přírodní památka Ládví

Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2018:

Acer platanoides
Aesculus hippocastanum
Avenella flexuosa
Betula pendula
Calamagrostis epigejos
Carex acuta
Carex brizoides
Carex ovalis
Carpinus betulus
Cirsium palustre
Clematis vitalba
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Dryopteris carthusiana
Dryopteris dilatata
Dryopteris filix-mas
Epilobium angustifolium
Epilobium hirsutum
Epilobium parviflorum
Erigeron annuus s.l.
Euphorbia cyparissias
Frangula alnus
Fragaria vesca
Fraxinus excelsior
Galium aparine
Geranium pratense
Geranium robertianum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Glyceria fluitans
Gymnocarpium dryopteris
Hieracium sabaudum
Chaerophyllum temulum
Impatiens parviflora
Juncus effusus
Larix decidua
Lemna minor
Ligustrum vulgare
Lycopus europaeus
Persicaria mitis
Picea abies
Pinus sylvestris
Poa annua
Poa nemoralis
Polygonum aviculare agg.
Portulaca oleracea
Potentilla argentea
Prunus avium
Prunus mahaleb
Prunus tremula
Quercus petraea
Quercus robur
Ranunculus repens
Ribes uva-crispa
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Salix caprea
Salix fragilis
Sambucus nigra
Scrophularia nodosa
Sorbus aucuparia
Stellaria media
Taraxacum sect. Ruderalia
Tussilago farfara
Urtica dioica
Vicia sepium

Přírodní památka Ládví

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 29.9. a 30.9.2018.

Facebook
Facebook Pagelike Widget