Navržená evropsky významná lokalita Obora Hvězda se nachází ve stejnojmenném areálu parku (a současně přírodní památky) Obory Hvězda, resp. v mokřině na jejím severozápadním okraji. V těchto místech plošina parku příkře spadá do údolí Litovického potoka při kraji městské části Ruzyně a vytváří mělkou depresi, ve které se vytvářejí mokřadní společenstva.
Nejvýchodněji položený rybník je prakticky bez makrofytní vegetace až na výsadbu leknínů (Nymphaea sp.). Břehy porůstá kosatec žlutý (Iris pseudacorus), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum), vrbovky (Epilobium sp.), kopřivy (Urtica dioica), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), krušina olšová (Frangula alnus), pcháč rolní (Cirsium arvense), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), puškvorec obecný (Acorus calamus), mochna husí (Potentilla anserina) a pomněnka z okruhu pomněnky bahenní (Myosotis palustris agg.).
Z rybníka odtéká potok, který lemují sítina sivá (Juncus inflexus), která jinak běžně roste např. na prameništích nebo na narušovaných vlhkých půdách, dále vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a orobince (Typha sp.).
V navazujícím mokřadu je také běžná skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), která vypovídá o zařazení těchto společenstev mezi vlhké pcháčové louky, společně s metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) a vrbovkou chlupatou (Epilobium hirsutum). Z dalších druhů byly zaznamenány čistec lesní (Stachys sylvatica), ostružiník (Rubus fruticosus agg.), kopřivy (Urtica dioica), chmel otáčivý (Humulus lupulus), vikev plotní (Vicia sepium), kakost luční (Geranium pratense), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), přeslička rolní (Equisetum arvense), rozrazil potoční (Veronica beccabunga) a maliník (Rubus idaeus). Plocha zarůstá břízami (Betula pendula) a olšemi (Alnus glutinosa).
Lépe vyvinuté pcháčové louky jsou vyvinuty v západní nelesní části, z nichž část je i (v rámci údržby parku) kosená. Nekosené jsou ty louky, které jsou silněji podmáčené. Nalezeny byly např. přeslička rolní (Equisetum arvense), jetel plazivý (Trifolium repens), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), sítina sivá (Juncus inflexus), vrbovky (Epilobium sp.), přeslička bahenní (Equisetum palustre). V západním cípu se nachází již pravděpodobně již zazemnělý bývalý rybník, který prozrazuje hustý porost s orobincem (Typha sp.), ale např. i s okřehkem menším (Lemna minor).
Naopak v jižnější části se zmlazujícími dřevinami, zejména jasany (Fraxinus excelsior), jsou louky poměrně druhově chudé, hojně zarůstající kopřivami (Urtica dioica), z dalších zjištěných druhů např. s vrbovkou chlupatou (Epilobium hirsutum), srhou laločnatou (Dactylis glomerata), ostružiníky (Rubus fruticosus agg.), chmelem otáčivým (Humulus lupulus) a metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa). Místy přecházejí vlhké pcháčové louky do porostů vysokých ostřic.
Ve východní části je vyvinuta mokřadní olšina, charakteristická světlými porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa), místy s příměsí jasanu (Fraxinus excelsior) a s porosty vrb (Salix sp.). Keře jsou zastoupeny svídou krvavou (Cornus sanguinea). V bylinném patru dominuje zejména skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), z dalších druhů netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), přeslička rolní (Equisetum arvense) nebo kakost smrdutý (Geranium robertianum).
Při krajích navržené evropsky významné lokality jsou pravidelně udržovány sekané trávníky s běžnými druhy, jako je jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), jílek vytrvalý (Lolium perenne), kakost luční (Geranium pratense), jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý (Trifolium repens) nebo lopuchy (Arctium sp.).
Hlavním předmětem ochrany ale nejsou společenstva rostlin a rostlinné druhy, ale drobný měkkýš vrkoč útlý (Vertigo angustior), který se se svou sotva několik milimetrů velkou ulitou zdržuje na vlhkých místech.
Poslat emailem
