Tento příspěvek byl přečten1339krát!

Pokud se rozhodnete vypravit do přírodní památky Bílé stráně u Štětí, můžete čekat cokoliv, jenom ne krásné výhledy s pěknými přírodními scenériemi. Právě naopak – území se nachází přímo nad papírnami a tak více než cokoliv jiného upoutá pozornost ruch v papírně a vysoké čmoudící komíny. Celkově je území velmi špatně přístupné (i díky všudypřítomným křovinám) a pohodlně se k němu dá dostat snad jedině horem. Na druhou stranu se ale jedná o botanicky velmi zajímavé území s řadou pěkných druhů.

Bílé stráně u Štětí, přírodní památka

Lokalita chráněného území se nachází při severovýchodním okraji města Štětí, na svazích terasy Labe. Konkrétně ve svahu nad železniční tratí, jihozápadně od obce Radouň. Ze severovýchodu je lokalita ohraničena polní cestou na hraně svahu. Nejvyšším vrcholem je nevýrazný Radouňský vch (kóta 224 m). Plošně nejrozsáhlejším typem vegetace jsou širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti. Jedná se o zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), případně sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). Jsou druhově bohaté.

Bílé stráně u Štětí, přírodní památka

Mezi jinými se v přírodní památce Bílé stráně u Štětí v tomto společenstvu z běžnějších druhů vyskytuje prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), chrpa luční (Centaurea jacea), máčka ladní (Eryngium campestre), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), krvavec menší (Sanguisorba minor), čičorka pestrá (Securigera varia) nebo jehlice trnitá (Ononis spinosa). Ze vzácnějších to je černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), kamejka lékařská (Lithospermum officinale), vstavač vojenský (Orchis militaris), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), plamének přímý (Clematis recta), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), sasanka lesní (Anemone sylvestris), oman srstnatý (Inula hirta), záraza žlutá (Orobanche lutea), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), silenka ušnice (Silene otites), kavyl Ivanův (Stipa pennata) a žluťucha menší nicí (Thalictrum minus subsp. majus).

Bílé stráně u Štětí, přírodní památka

Neověřeny byly některé další druhy, z nichž asi nejvýznamnější je tořič hmyzonosný (Ophrys insecifera). Dále jsou zde uváděny záraza hořčíková (Orobanche picridis), vstavač nachový (Orchis purpurea), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), řebříček panonský (Achillea pannonica), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium), zahořanka žlutá (Orthantha lutea), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), růže keltská (Rosa gallica) a rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata).

Bílé stráně u Štětí, přírodní památka

Zejména západní část přírodní památky lze zařadit mezi vysoké mezofilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion a Prunion spinosae. Jedná se o husté, často vysoké trnité křoviny, vysoké kolem 2–5 m. Roste v nich především svída krvavá (Cornus sanguinea), v menší míře hlohy (Crataegus sp.), lísky (Corylus avellana), ptačí zob (Ligustrum vulgare), trnky (Prunus spinosa) a růže (Rosa sp.). Velká část přírodní památky, zejména rokle protínající příčně chráněné území, byla nevhodně zalesněna akátem (Robinia pseudoacacia), méně borovicí lesní (Pinus sylvestris) a borovicí černou (Pinus nigra).

Bílé stráně u Štětí, přírodní památka

Zejména v horní rovinaté části chráněného území mají porosty charakter přechodu do mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion elatioris. Alespoň v některých případech by se mohlo jednat i o bývalé úhory, na kterých se druhotně vyvinuly porosty (dnes druhově chudých) širokolistých suchých trávníků a ovsíkových luk (příp. na pomezí k ruderálnějším společenstvům třídy Artemisietea vulgaris). Vyskytují se druhy typické pro oba typy těchto společenstev (Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatior, Bromus erectus, Medicago falcata, Carlina vulgaris, Centaurea scabiosa). Z ruderálních druhů Cerastium arvense, Sisymbrium loeselii nebo Calamagrostis epigejos.

Bílé stráně u Štětí, přírodní památka

Seznam druhů nalezených v evropsky významné lokalitě (přírodní památce) v roce 2010:

Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Agrimonia eupatoria
Achillea millefolium
agg.
Anemone sylvestris
Anthericum liliago
Anthericum ramosum
Anthyllis vulneraria
Arenaria serpyllifolia
agg.
Arrhenatherum elatius
Asparagus officinalis
Asperula cynanchica
Aster linosyris
Astragalus cicer
Betonica officinalis
Betula pendula
Botriochloa ischaemum
Brachypodium pinnatum
Briza media
Bromus erectus
Bromus inermis
Bupleurum falcatum
Calamagrostis epigejos
Camelina microcarpa
Campanula persicifolia
Campanula rapunculoides
Cannabis sativa
Carduus nutans
Carex humilis
Carex praecox
Carlina vulgaris
Centaurea jacea
Centaurea scabiosa
Centaurea stoebe
Cerastium arvense
Clematis recta
Convolvulus arvensis
Cornus sanguinea
Coronilla vaginalis
Crataegus
sp.
Cytisus nigricans
Dactylis glomerata
Dianthus carthusianorum
Diplotaxis tenuifolia
Echium vulgare
Elytrigia intermedia
Elytrigia repens
Epipactis helleborine
agg.
Erigeron annuus
subsp. septentrionalis
Erophila verna
Eryngium campestre
Euphorbia cyparissias
Falcaria vulgaris
Festuca pratensis
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Filipendula vulgaris
Fragaria vesca
Fragaria viridis
Frangula alnus
Fraxinus excelsior
Galium album
Galium pumilum
Galium verum
Globularia bisnagarica
Helianthemum grandiflorum
subsp. obscurum
Hieracium bauhinii
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hieracium umbellatum
Hypericum perforatum
Hyssopus officinalis
Inula conyzae
Inula hirta
Inula salicina
Juglans regia
Knautia arvensis
Koeleria macrantha
Laburnum anagyroides
Lamium album
Lathyrus tuberosus
Leontodon hispidus
Leucanthemum vulgare
agg.
Ligustrum vulgare
Linum catharticum
Linum tenuifolium
Lithospermum officinale
Lotus corniculatus
Medicago falcata
Medicago lupulina
Melampyrum nemorosum
Melica transsilvanica
Melilotus officinalis
Nonea pulla
Ononis spinosa
Orchis militaris
Origanum vulgare
Orobanche lutea
Peucedanum cervaria
Phleum phleoides
Pimpinella major
Pinus nigra
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago media
Poa angustifolia
Poa compressa
Polygala comosa
Populus tremula
Potentilla arenaria
Potentilla heptaphylla
Prunus avium
Prunus spinosa
Pseudolysimachion spicatum
Pulsatilla pratensis
subsp. bohemica
Pyrethrum corymbosum
Pyrus communis
Pyrus pyraster
Quercus robur
Reseda lutea
Rhamnus cathartica
Robinia pseudoacacia
Rosa
sp.
Rubus fruticosus
agg.
Salvia nemorosa
Salvia pratensis
Salvia verticillata
Sanguisorba minor
Sanguoisorba minor
Scabiosa canescens
Securigera varia
Senecio jacobaea
Silene otites
Sisymbrium loeselii
Solidago canadensis
Solidago virgaurea
Stachys recta
Stipa pennata
Tanacetum vulgare
Teucrium chamaedrys
Thalictrum minus
subsp. majus
Thymus pannonicus
Thymus praecox
Tragopogon orientalis
Trifolium medium
Trifolium repens
Verbascum lychnitis
Veronica teucrium
Vicia tenuifolia
Vincetoxicum hirundinaria
Viola arvensis

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 14.9.2013.

Úplný přehled evropsky významných lokalit a ptačích oblastí naleznete na STRÁNKÁCH ÚSTECKÉHO KRAJE VĚNOVANÝCH SOUSTAVĚ NATURA 2000.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget