ČERNÝ RYBNÍK – přírodní rezervace

Tento příspěvek byl přečten1882krát!

Lokalita chráněného území se nachází při státní hranici s Německem, 4,5 km jihozápadně od vodní nádrže Fláje a přibližně 8,5 km severozápadně od Litvínova. Chráněné území je vymezeno silnicí Fláje – Klíny při východní hranici a státní hranicí od jihu a západu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 805–815 m n.m. Nejbližší výškový bod se nachází severovýchodně od chráněného území – Pestrý, s kótou 875 m. Podobných nadmořských výšek je dosahováno i v Německu (Kohlberg, kóta 837 m n.m.).

Hlavním předmětem ochrany je zachovalý ekosystém vrchoviště rozvodného typu s mohutnou vrstvou rašeliny a na něj vázanými druhy zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Přírodní rezervace představuje ohrožený ekosystém, dříve typický pro náhorní plošinu východní části Krušných hor.

Z ohrožených druhů v území roste šicha černá (Empetrum nigrum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a violka trojbarevná různobarevná (Viola tricolor subsp. polychroma).

Uváděna je také kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a rojovník bahenní (Ledum palustre). Významné jsou porosty borovice kleče (Pinus mugo)  a borovice blatky (Pinus ×pseudopumilio) a silné zastoupení dalších dřevin např. bříza pýřitá (Betula pubescens). Aktuálně je z území známo téměř 150 druhů cévnatých rostlin.

Mezi nejvýznamnější typy vegetace patří vrchoviště s klečí, svaz Sphagnion magellanici. Vzhledem k melioračním a zalesňovacím aktivitám se ale vyskytuje typicky jen v průsecích a na místech dostatečně zásobených. Jedná se tedy o místa odvodňovaná, ale jen s částečnou úspěšností. Mimo borovice kleče (Pinus mugo) jsou zastoupeny druhy otevřených vrchovišť, jako jako je šicha černá (Empetrum nigrum), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris s.l.) a vlochyně (Vaccinium uliginosum).

Dále rašelinné březiny, svaz Sphagno-Betulion pubescentis; které vytvářejí velmi pěkné porosty v jádrovém území přírodní rezervace (plocha západně od Černého rybníka). Vlivem přetrvávající vysoké hladiny spodní vody nedošlo k uchycení hospodářsky významných dřevin. Ve stromovém a keřovém patře jsou rozvolněně zastoupeny břízy (Betula pendula, B. pubescens), v bylinném patře suchopýry (Eriophorum vaginatum, E. angustifolium), vlochyně (Vaccinium uliginosum), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bezkolenec modrý (Molinia caerulea s.l.), klikva bahenní (Oxycoccus palustris s.l.), šicha černá (Empetrum nigrum) a vřes obecný (Calluna vulgaris)

Mezi vzácný typ vegetace patří přechodové rašeliniště, svaz Sphagno recurvi-Caricion canescentis, které se typicky objevuje při západním břehu Černého rybníka. V porostech se s vyšší pokryvností objevují rašeliníky (Sphagnum sp.), v bylinném patře ostřice (Carex nigra ad.), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris), dále od břehu až souvisle bezkolenec modrý (Molinia caerulea s.l.). Podobný charakter mají i dílčí úseky podél přehrádkovaných kanálů.

Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní, svaz Sphagno-Utricularion, je zastoupena především v místě vlastní plochy rašelinného jezírka Černý rybník. Žádná makrofyta zde nebyla pozorována, ani obvyklí zástupci, kterými bývají zpravidla bublinatky (Utricularia sp.) nebo rdesty (Potamogeton sp.). Charakter oligotrofních jezírek a tůní mají některé funkční zpřehrádkované kanály. Zde jsou ve vodní hladině zastoupeny často rašeliníky (Sphagnum sp.).

Významnou část zaujímají podmáčené smrčiny, svaz Piceion abietis. Jedná se o rozvolněné a zapojující se porosty smrku ztepilého (Picea abies), ve kterém se objevuje borovice kleč (Pinus mugo) a břízy (Betula pendula, B. pubescens). Výraznou dominantu v přírodní rezervaci tvoří bezkolenec modrý (Molinia caerulea), ale roste zde i třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) jako typický dominantní a diagnostický druh biotopu. Dále metlice trsnatá (Deschampsia cesapitosa), vlochyně (Vaccinium uliginosum) a borůvka (V. myrtillus), vzácně sedmikvítek evropský (Trientalis europaea).

Ze vzácných druhů živočichů je z území udáván zdrojník Crenitis punctatostriata z čeledi vodomilovitých (Hydrophilidae) vyskytující se v nejčistších vodách pramenů, pramenných stružek a horních částí pstruhových pásem. Z vážek jsou uváděny šídlo sítinové (Aeshna juncea) a vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia).

Z obojživelníků obývá území ropucha obecná (Bufo bufo), která bude mít větší rozptyl s koncentrací okolo Černého rybníka. Žije zde i skokan hnědý (Rana temporaria) v různých částech přírodní rezervace. Přímo z Černého rybníka je uváděný výskyt čolka horského (Ichthyosaura alpestris). Z plazů byla pozorována ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) ve více exemplářích v rozvolněné rašelinné březině v blízkosti Černého rybníka, ale nepochybně se bude vyskytovat i jinde na výslunných místech. Uváděna je také zmije obecné (Vipera berus).

Ze zajímavějších druhů ptáků v území žije čečetka tmavá/ zimní (Carduelis cabaret/ flammea), holub doupňák (Columba oenas), linduška luční (Anthus pratensis), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a vrána obecná černá (Corvus corone). Konkrétně tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jako předmět ochrany ptačí oblasti Východní Krušné hory, je znám spíše severovýchodně od hranic rezervace (k vrchu Pestrý).

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní rezervaci v roce 2017:

Agrostis capillaris – psineček obecný

Agrostis stolonifera – psineček výběžkatý

Achillea millefolium agg. – řebříček

Alchemilla sp. – kontryhel

Alnus glutinosa – olše lepkavá

Alopecurus aequalis – psárka plavá

Anthoxanthum odoratum – tomka vonná

Anthriscus sylvestris – kerblík lesní

Arrhenatherum elatius – ovsík vyvýšený

Artemisia vulgaris – pelyněk černobýl

Astragalus glycyphyllos – kozinec sladkolistý

Athyrium filix-femina – papratka samičí

Avenella flexuosa – metlička křivolaká

Barbarea vulgaris – barborka obecná

Betula pendula – bříza bělokorá (bříza bradavičnatá)

Betula pubescens – bříza pýřitá

Bistorta major – rdesno hadí kořen (hadí kořen větší)

Calamagrostis villosa – třtina chloupkatá

Callitriche sp. – hvězdoš

Calluna vulgaris – vřes obecný

Campanula patula – zvonek rozkladitý

Campanula rapunculoides – zvonek řepkovitý

Campanula rotundifolia – zvonek okrouhlolistý

Cardamine amara – řeřišnice hořká

Carex acuta – ostřice štíhlá

Carex brizoides – ostřice třeslicovitá

Carex canescens – ostřice šedavá (tuřice šedavá)

Carex echinata – ostřice ježatá (tuřice ježatá)

Carex nigra – ostřice obecná

Carex ovalis – ostřice zaječí (tuřice zaječí)

Carex pallescens – ostřice bledavá

Carex pilulifera – ostřice kulkonosná

Carex rostrata – ostřice zobánkatá

Carum carvi – kmín kořenný

Cerastium holosteoides subsp. triviale – rožec obecný luční

Cirsium palustris – pcháč bahenní

Cirsium arvense – pcháč oset

Cirsium heterophyllum – pcháč různolistý

Cirsium palustre – pcháč bahenní

Crepis biennis – škarda dvouletá

Dactylis glomerata – srha laločnatá

Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá

Digitalis purpurea – náprstník červený

Dryopteris carthusiana – kapraď osténkatá

Dryopteris dilatata – kapraď rozložená

Dryopteris filix-mas – kapraď samec

Empetrum nigrum – šicha černá

Epilobium angustifolium – vrbovka úzkolistá (vrbka úzkolistá)

Epilobium palustre – vrbovka bahenní

Equisetum sylvaticum – přeslička lesní

Eriophorum angustifolium – suchopýr úzkolistý

Eriophorum vaginatum – suchopýr pochvatý

Galeopsis tetrahit – konopice polní

Galium album – svízel bílý

Galium saxatile – svízel hercynský

Galium uliginosum – svízel slatinný

Gnaphalium sylvaticum – protěž lesní (protěženec lesní)

Heracleum sphondylium – bolševník obecný

Hieracium aurantiacum – jestřábník oranžový

Hieracium caespitosum – jestřábník trsnatý (jestřábník luční)

Hieracium floribundum – jestřábník květnatý

Hieracium lachenalii – jestřábník Lachenalův

Hieracium murorum – jestřábník zední

Hieracium pilosella – jestřábník chlupáček

Holcus lanatus – medyněk vlnatý

Hypericum maculatum – třezalka skvrnitá

Hypochaeris radicata – prasetník kořenatý

Chrysosplenium alternifolium – mokrýš střídavolistý

Juncus bufonius – sítina žabí

Juncus effusus – sítina rozkladitá

Juncus filiformis – sítina niťovitá

Juncus squarossus – sítina kostrbatá

Juncus tenuis – sítina tenká

Larix decidua – modřín opadavý

Lathyrus pratensis – hrachor luční

Lemna minor – okřehek menší

Leontodon autumnalis – máchelka podzimní (podzimka obecná)

Leucanthemum vulgare agg. – kopretina

Linaria vulgaris – lnice květel

Lolium perenne – jílek vytrvalý

Lotus corniculatus – štírovník růžkatý

Luzula campestris agg. – bika

Lycopodium clatavum – plavuň vidlačka

Lychnis flos-cuculi – kohoutek luční

Maianthemum bifolium – pstroček dvoulistý

Matricaria discoidea – heřmánek terčovitý

Medicago lupulina – tolice dětelová

Melampyrum pratense – černýš luční

Meum athamanticum – koprník štětinolistý

Microrrhinum minus – hledíček menší

Moehringia trinervia – mateřka trojžilná

Molinia caerulea – bezkolenec modrý

Nardus stricta – smilka tuhá

Oxalis acetosella – šťavel kyselý

Oxycoccus palustris – klikva bahenní

Phleum pratense – bojínek luční

Picea abies – smrk ztepilý

Picea pungens – smrk pichlavý

Pinus mugo – borovice kleč (kosodřevina)

Pinus ×pseudopumilio – borovice

Plantago lanceolata – jitrocel kopinatý

Plantago major – jitrocel větší

Poa annua – lipnice roční

Poa pratensis – lipnice luční

Populus tremula – topol osika (osika)

Potentilla argentea – mochna stříbrná

Potentilla erecta – mochna nátržník

Prunella vulgaris – černohlávek obecný

Ranunculus acris – pryskyřník prudký

Ranunculus repens – pryskyřník plazivý

Rhinanthus minor – kokrhel menší

Rubus fruticosus agg. – ostružiník

Rubus idaeus – ostružiník maliník (maliník)

Rumex acetosa – šťovík kyselý (kyseláč luční)

Rumex acetosella – šťovík menší (kyselka menší)

Salix aurita – vrba ušatá

Salix cinerea – vrba popelavá

Saponaria officinalis – mydlice lékařská

Senecio ovatus – starček Fuchsův (starček vejčitý)

Sorbus aucuparia – jeřáb ptačí

Stellaria alsine – ptačinec mokřadní

Stellaria graminea – ptačinec trávovitý

Tanacetum vulgare – vratič obecný

Taraxacum sect. Ruderalia – pampeliška

Thlaspi caerulescens – penízek modravý

Tragopogon pratensis – kozí brada luční

Trientalis europaea – sedmikvítek evropský

Trifolium pratense – jetel luční

Trifolium repens – jetel plazivý (jetelovec plazivý)

Tussilago farfara – podběl lékařský

Typha latifolia – orobinec širokolistý

Urtica dioica – kopřiva dvoudomá

Vaccinium myrtillus – borůvka (brusnice borůvka)

Vaccinium uliginosum – vlochyně (vlochyně bahenní)

Vaccinium vitis-idaea – brusinka (brusnice brusinka)

Verbascum nigrum – divizna černá

Veronica beccabunga – rozrazil potoční

Veronica chamaedrys agg. – rozrazil

Veronica officinalis – rozrazil lékařský

Vicia cracca – vikev ptačí

Vicia sepium – vikev plotní

Viola palustris – violka bahenní

Viola tricolor subsp. polychroma – violka trojbarevná různobarevná

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

Fotografováno na jaře a v létě roku 2017.

Další přírodně cenná území Ústeckého kraje naleznete v TOMTO ODKAZU.