Syn.:Cornus mascula Zorn; Cornus vernalis Salisb.; Macrocarpium mas (L.) Nakai
Čeleď: Cornaceae Dumort. – dřínovité
Popis: Keř nebo malý strom, do výšky 8 metrů, kmen dole až 25 cm v průměru. Větve šedozelené, v mládí přitiskle chlupaté, slabě čtyřhranné, olivově zelené. Pupeny úzce vejčité, zašpičatělé, je se 2 šupinami, poupata kulovitá. Listy krátce řapíkaté, vejčité až eliptické, někdy kopinaté, k vrcholu dlouze zašpičatělé, 5–10 cm dlouhé, špičaté, na rubu s roztroušenými přitisklými souběžnými dvouramennými chlupy, se 3–4 páry žilek, v paždí silnějších žilek na rubu listů často chomáček chlupů. Květy před rašením listů, žluté. Květenství okoličnaté, na krátkých větévkách, kulovité, s podpůrnými obaly ze 4 listenů, malé, žlutozelené, 6–10 mm dlouhé a 3–6 mm široké, korunní plátky 2–2,5 mm dlouhé, kopinaté, žluté, květní stopky 5–8 mm dlouhé, hustě odstále chlupaté. Peckovice červené, podlouhlé, vejcovité až válcovité, zřídka téměř kulovité, 12–15 mm dlouhé a 7–15 mm široké. Pecka elipsoidní nebo vřetenovitá. Kvete v březnu až dubnu.
Záměny: V době květu a také v době vytváření červených peckovic dobře poznatelný druh. V případě nekvetoucích a neplodících keřů může snadno dojít k záměně se svídou, především svídou krvavou (Cornus sanguinea). Ta kvete až po olistění bílými květy uspořádanými ve volně vrcholičnatém květenství, plody jsou kulovité pecky.
Ekologie: Teplé a výslunné křovinaté stráně, skalnaté svahy, prosvětlené suché svahy, zejména světlé doubravy, lesní pláště a světliny.
Rozšíření v České republice: Roztroušeně v teplých oblastech Čech a Moravy, především na vápnitých substrátech. V Čechách střední a severozápadní část – Český kras, Dolní Povltaví a České středohoří, včetně navazujících oblastí. Na Moravě jižní a střední část – zejména Moravský kras, Jihomoravská pahorkatina, předhůří Českomoravské vrchoviny a moravské úvaly.
Výskyt na území Prahy, včetně Městské části Prahy 6: V Praze je často nacházen zejména na výběžcích Českého krasu, tzn. v její jihozápadní části. Jinde je vzácnější nebo vysazený. Původní lokality se nacházejí ještě v Dolním Povltaví na severu Prahy, ve skalnatém vltavském údolí – v chráněných územích Zámky, Sedlecké skály, Podhoří, Baba. Také je znám z povodí Šáreckého potoka – chráněných území Divoká Šárka a Jenerálky a z povodí Únětického potoka (přírodní rezervace Údolí Únětického potoka). V obvodu Prahy 6 a její blízkosti stojí ještě za zmínku nálezy v přírodních památkách Housle a Obora Hvězda.
Celkové rozšíření: Centrum rozšíření se nachází na Balkánském ostrově a v Malé Asii, odtud zasahuje do zbytku jižní a západní Evropy. Na východě je rozšířen do Arménie, Kavkazu a na Krym. Na severu se objevuje v Belgii, Německu, České a Slovenské republice.
Poslat emailem
