Přírodní památka Jenerálka je pravidelně podrobována přírodovědným průzkumům, což je logické – vzhledem k jejímu významu jako pěkné výslunné skalky s řadou ohrožených suchomilných a teplomilných druhů. Jak je to ale v jejím ochranném pásmu?
Východně od chráněného území se nachází bývalý těžební prostor cihelny, vlastní objekt cihelny situovaný za silnicí Horoměřická byl přeměněn na bytový komplex rodinných domů. V areálu byly těženy suroviny pro provoz cihelny. Následně zde byly ukládány odpady, převážně sutě.
Při vstupu z ulice Horoměřická vstupujeme na rovinatou plochu, která tvořila dno bývalého lomu. Části ploch jsou vybetonovány, s odvaly z lomu nebo nejrůznějšími betonovými pozůstatky. Nelesní části jsou kosené, s lokálními mokřinami (především se sítinami a vrbami). Ostatní části zarůstají náletovými dřevinami (borovice, bříza, také osiky a modříny).
Nad rovinatým terénem vystupuje svah s břidličnatými sutěmi, místy téměř zcela bez vegetace nebo s vyšší pokryvností mechů. Zarůstá náletovými dřevinami (bříza), dalšími dřevinami (duby, javory, habry, modříny) a křovinami (hlohy, lísky). Místy se na výchozech objevuje teplomilná vegetace zařaditelná mezi úzkolisté suché trávníky (krvavec menší, písečnice douškolistá, hvozdík kartouzek a další). Z druhů červeného seznamu ohrožených druhů více méně v celém svahu roste v tisícovkách exemplářů trýzel škardolistý.
Vegetačně lze tyto porosty obtížně zařadit, vzhledem k většímu zastoupení trýzele škardolistého (Erysimum crepidifolium) by se mohlo jednat o asociaci Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae, i když bez přítomnosti kostřavy walliské (Festuca valesiaca). Mezi typické druhy úzkolistých suchých trávníků, které zde byly nalezeny, patří hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), už zmíněný trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a mochna stříbrná (Potentilla argentea).
Svah končí u porostu vysazené borovice lesní, s příměsí modřínu opadavého. V keřovém patře s jasany, babykami, mahónií nebo lípou srdčitou.
Za výsadbami borovice se už ve svažitém terénu nachází lesní porost lemující vyasfaltovanou silnici podél Kruteckého potoka. Vzhledem k převažujícímu habru a dubu letnímu mají porost charakter hercynských dubohabřin. V každém případě se jedná o druhotnou výsadbu (na rozdíl od severního svahu Jenerálky) a tedy s chudým bylinným patrem. Ve stromovém patře jsou zastoupeny duby letní (Quercus robur), habry (Carpinus betulus; s příměsí lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), babyky (Acer campestre), jasanu (Fraxinus excelsior) a javoru mléče (Acer platanoides). V keřovém patře jsou zastoupeny Acer platanoides, Crataegus sp., Tilia cordata, Ligustrum vulgare, Mahonia aquifolium, Euonymus europaea, při kraji silnice i Symphoricarpos albus. Bylinné patro je vytvořeno minimálně, zřejmě v souvislosti s tím, že se jedná o druhotnou výsadbu na bezlesí.
Zaznamenané druhy červeného seznamu, případně druhy chráněné, jsou často produktem cílených výsadeb (Taxus baccata, Aquilegia vulgaris). Tis červený (Taxusbaccata), jako jediný zaznamenaný chráněný druh zákonem, je původní na suťových svazích, často v kaňonech řek, příp. v humusem bohatých lesích, především v podhorských oblastech. V Praze jsou zaznamenávány časté výsadby nebo i zplaňování, které nemají větší ochranářský význam.
Orlíček planý (Aquilegia vulgaris) by zde teoreticky mohl být i původním druhem, vyhledává světlé lesy, paseky, křoviny nebo louky, typicky teplomilné doubravy na bazických podkladech. Nejedná se tedy o zcela reprezentativní stanoviště, pochybnosti o původnosti lokality vzbuzují i další zjevně vysazené druhy, v těsné blízkosti orlíčku to je blíže neurčený zahradní kosatec (Iris sp.), o několik desítek metrů dále potom kohoutek věncový (Lychnis coronaria).
Početně je zastoupen trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium). Jedná se o druh skalnatých svahů, který ale často proniká i do nejrůznějších nezapojených ploch, osypů, na staré rozrušené zdi, šíří se i na synantropní stanoviště, jako jsou kolejiště tratí. Je průvodním (diagnostickým) druhem stepních svahů s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca). Ve studovaném území je nejčastější na ploše, která minimálně částečně vznikla navezením hlušiny z činnosti lomu, objevuje se i na dalších plochách, celkově je v území až hojně roztroušený.
Zaznamenány byly i další druhy červeného seznamu: kerblík třebule štětinoplodý (Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma) roste u příkopu u silnice Horoměřická, mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) se objevuje v horní části svahu (na navážce) na a jilm habrolistý (Ulmus minor) se objevuje roztroušeně v dubohabřině a navazujícím borovém lese.
Poslat emailem
