Tento příspěvek byl přečten301krát!

Přírodní památka Jenerálka je pravidelně podrobována přírodovědným průzkumům, což je logické – vzhledem k jejímu významu jako pěkné výslunné skalky s řadou ohrožených suchomilných a teplomilných druhů. Jak je to ale v jejím ochranném pásmu?

přírodní památka Jenerálka

Východně od chráněného území se nachází bývalý těžební prostor cihelny, vlastní objekt cihelny situovaný za silnicí Horoměřická byl přeměněn na bytový komplex rodinných domů. V areálu byly těženy suroviny pro provoz cihelny. Následně zde byly ukládány odpady, převážně sutě.

přírodní památka Jenerálka

Při vstupu z ulice Horoměřická vstupujeme na rovinatou plochu, která tvořila dno bývalého lomu. Části ploch jsou vybetonovány, s odvaly z lomu nebo nejrůznějšími betonovými pozůstatky. Nelesní části jsou kosené, s lokálními mokřinami (především se sítinami a vrbami). Ostatní části zarůstají náletovými dřevinami (borovice, bříza, také osiky a modříny).

přírodní památka Jenerálka

Nad rovinatým terénem vystupuje svah s břidličnatými sutěmi, místy téměř zcela bez vegetace nebo s vyšší pokryvností mechů. Zarůstá náletovými dřevinami (bříza), dalšími dřevinami (duby, javory, habry, modříny) a křovinami (hlohy, lísky). Místy se na výchozech objevuje teplomilná vegetace zařaditelná mezi úzkolisté suché trávníky (krvavec menší, písečnice douškolistá, hvozdík kartouzek a další). Z druhů červeného seznamu ohrožených druhů více méně v celém svahu roste v tisícovkách exemplářů trýzel škardolistý.

přírodní památka Jenerálka

Vegetačně lze tyto porosty obtížně zařadit, vzhledem k většímu zastoupení trýzele škardolistého (Erysimum crepidifolium) by se mohlo jednat o asociaci Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae, i když bez přítomnosti kostřavy walliské (Festuca valesiaca). Mezi typické druhy úzkolistých suchých trávníků, které zde byly nalezeny, patří hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), už zmíněný trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a mochna stříbrná (Potentilla argentea).

přírodní památka Jenerálka

Svah končí u porostu vysazené borovice lesní, s příměsí modřínu opadavého. V keřovém patře s jasany, babykami, mahónií nebo lípou srdčitou.

přírodní památka Jenerálka

Za výsadbami borovice se už ve svažitém terénu nachází lesní porost lemující vyasfaltovanou silnici podél Kruteckého potoka. Vzhledem k převažujícímu habru a dubu letnímu mají porost charakter hercynských dubohabřin. V každém případě se jedná o druhotnou výsadbu (na rozdíl od severního svahu Jenerálky) a tedy s chudým bylinným patrem. Ve stromovém patře jsou zastoupeny duby letní (Quercus robur), habry (Carpinus betulus; s příměsí lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), babyky (Acer campestre), jasanu (Fraxinus excelsior) a javoru mléče (Acer platanoides). V keřovém patře jsou zastoupeny Acer platanoides, Crataegus sp., Tilia cordata, Ligustrum vulgare, Mahonia aquifolium, Euonymus europaea, při kraji silnice i Symphoricarpos albus. Bylinné patro je vytvořeno minimálně, zřejmě v souvislosti s tím, že se jedná o druhotnou výsadbu na bezlesí.

přírodní památka Jenerálka

Zaznamenané druhy červeného seznamu, případně druhy chráněné, jsou často produktem cílených výsadeb (Taxus baccata, Aquilegia vulgaris). Tis červený (Taxus baccata), jako jediný zaznamenaný chráněný druh zákonem, je původní na suťových svazích, často v kaňonech řek, příp. v humusem bohatých lesích, především v podhorských oblastech. V Praze jsou zaznamenávány časté výsadby nebo i zplaňování, které nemají větší ochranářský význam.

přírodní památka Jenerálka

Orlíček planý (Aquilegia vulgaris) by zde teoreticky mohl být i původním druhem, vyhledává světlé lesy, paseky, křoviny nebo louky, typicky teplomilné doubravy na bazických podkladech. Nejedná se tedy o zcela reprezentativní stanoviště, pochybnosti o původnosti lokality vzbuzují i další zjevně vysazené druhy, v těsné blízkosti orlíčku to je blíže neurčený zahradní kosatec (Iris sp.), o několik desítek metrů dále potom kohoutek věncový (Lychnis coronaria).

Početně je zastoupen trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium). Jedná se o druh skalnatých svahů, který ale často proniká i do nejrůznějších nezapojených ploch, osypů, na staré rozrušené zdi, šíří se i na synantropní stanoviště, jako jsou kolejiště tratí. Je průvodním (diagnostickým) druhem stepních svahů s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca). Ve studovaném území je nejčastější na ploše, která minimálně částečně vznikla navezením hlušiny z činnosti lomu, objevuje se i na dalších plochách, celkově je v území až hojně roztroušený.

přírodní památka Jenerálka

Zaznamenány byly i další druhy červeného seznamu: kerblík třebule štětinoplodý (Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma) roste u příkopu u silnice Horoměřická, mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) se objevuje v horní části svahu (na navážce) na a jilm habrolistý (Ulmus minor) se objevuje roztroušeně v dubohabřině a navazujícím borovém lese.

přírodní památka Jenerálka

Seznam nalezených druhů v roce 2017:

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudplatanus
Agrimonia eupatoria
Agrostis capillaris
Agrostis stolonifera
Achillea millefolium agg.
Alliaria petiolata
Allium paradoxum
Allium schoenoprassum
Allium ursinum
Alopecurus pratensis
Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma
Anthriscus sylvestris
Aquilegia vulgaris
Arabis glabra
Arenaria serpyllifolia
Arrhenatherum elatius
Aster sp.
Ballota nigra
Barbarea vulgaris
Betula pendula
Bidens sp.
Brachypodium pinnatum
Brachypodium sylvaticum
Bromus sterilis
Calamagrostis epigejos
Campanula rapunculoides
Capsella bursa-pastoris
Cardaria draba
Carex acutiformis
Carex muricata agg.
Carpinus betulus
Centaurea scabiosa
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cerastium semidecandrum
Cirsium arvense
Clematis vitalba
Cornus sanguinea
Corydalis cava
Corylus avellana
Crataegus sp.
Crepis biennis
Dactylis glomerata
Daucus carota
Dianthus carthusianorum
Dipsacus fullonum
Dryopteris carthusiana
Dryopteris filix-mas
Erigeron annuus s.l.
Erophila verna
Erysimum crepidifolium
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Fallopia convolvulus
Festuca gigantea
Festuca rupicola
Ficaria verna subsp. bulbifera
Fragaria moschata
Fragaria vesca
Fragaria viridis
Fraxinus excelsior
Galeobdolon argentatum
Galeopsis sp.
Galium album
Galium aparine
Geranium pratense
Geranium robertianum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Helleborus sp.
Hemerocallis fulva
Heracleum sphondylium
Hieracium bauhinii
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hieracium umbellatum
Holosteum umbellatum
Hypericum perforatum
Chaerophyllum temulum
Chelidonium majus
Chenopodium album agg.
Impatiens parviflora
Iris sp.
Juglans regia
Juncus articulatus
Juncus compressus
Juncus conglomeratus
Juncus effusus
Juncus inflexus
Laburnum anagyroides
Lactuca serriola
Lamium album
Lamium maculatum
Lamium purpureum
Lapsana communis
Larix decidua
Lathyrus sylvestris
Leontodon hispidus
Ligustrum vulgare
Lotus corniculatus
Luzula campestris agg.
Lychnis coronaria
Lysimachia nummularia
Mahonia aquifolium
Malus domestica
Medicago lupulina
Moehringia trinervia
Myosotis ramosissima
Myosoton aquaticum
Oenothera sp.
Phragmites australis
Pimpinella saxifraga
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago major
Plantago media
Poa annua
Poa compressa
Poa nemoralis
Poa pratensis
Polypodium vulgare
Populus sp.
Populus tremula
Potentilla anserina
Potentilla argentea
Potentilla reptans
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus spinosa
Pulmonaria officinalis
Pyrethrum corymbosum
Pyrus communis
Quercus petraea
Quercus robur
Quercus rubra
Ranunculus acris
Ranunculus repens
Rhamnus cathartica
Ribes uva-crispa
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Rumex acetosa
Rumex crispus
Rumex obtusifolius
Salix alba
Salix caprea
Sambucus nigra
Sanguisorba minor
Securigera varia
Sedum album
Sedum sexangulare
Sedum spurium
Senecio viscosus
Senecio vulgaris
Smyrnium perfoliatum
Solanum dulcamara
Solidago canadensis
Sorbus aucuparia
Stachys sylvatica
Stellaria holostea
Stellaria media
Symphoricarpos albus
Syringa vulgaris
Taraxacum sect. Ruderalia
Taxus baccata
Thlaspi perfoliatum
Thymus pannonicus
Tilia cordata
Tilia platyphyllos
Trifolium arvense
Trifolium campestre
Trifolium repens
Tripleurospermum inodorum
Ulmus glabra
Ulmus minor
Urtica dioica
Verbascum lychnitis
Veronica arvensis
Veronica hederifolia agg.
Veronica chamaedrys agg.
Vicia angustifolia
Vicia sepium
Vicia tetrasperma
Viola arvensis
Viola collina
Viola hirta
Viola odorata
Viola reichenbachiana

přírodní památka Jenerálka

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 1.4.2017 a 14.5.2017.

logo_Praha 6

 

Na projekt finančně přispěla Městská část Praha 6.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget