Syn.: Erysimum crepidifolium subsp. bohemicum Podp.; Erysimum hieracifolium L.
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Popis: Dvouleté až krátce vytrvalé rostliny, 15–60 cm vysoké, drsné od přitisklých dvouramenných chlupů. Lodyhy převážně přímé, jednoduché nebo větvené šikmo odstálými větvemi, hranaté. Dolní listy v růžici, za květu zaschlé, čárkovitě kopinaté, na bázi zúžené, přisedlé, zubaté, často složené podélně podle střední žilky, s četnými dvouramenný mi chlupy; horní lodyžní listy celokrajné, čárkovité, v úžlabí středních lodyžních listů někdy zkrácené sterilní větve. Květenství je hustý hrozen, květní stopky přímo odstálé, 1,2–3,5 mm dlouhé, kalich 6–9 mm dlouhý, korunní lístky dlouze nehetnaté, 10–16 mm dlouhé, sírovožluté, zaokrouhlené nebo slabě vykrojené, s četnými dvou i tříramennými chlupy na spodní straně, stopky plodů 3–4 mm dlouhé, přímo odstávající, zřetelně tenčí než šešule, gynofor 2 mm. Plodem je šešule 25–60(–80) x 1–2 mm, přímo odstávající s úzkou střední žilkou, čnělka 1–2 mm. Semena vejcovitá až válcovitá. Kvete od dubna do června.
Záměny: Zaměnitelný s dalšími druhy trýzelů, nejpodobnější je okruh trýzele rozvětveného (Erysimum diffusum agg.), tyto druhy mají nápadně úzké a obvykle celokrajné listy, liší se i ve velikosti korunních a kališních lístků. U dalších druhů jsou chlupy na spodní straně dolních a středních lodyžních listů převážně hvězdovité, tří nebo čtyřramenné (tedy nikoliv dvouramenné).
Ekologie: Výslunné kamenité i zarostlé stráně, sutě a osypy, skalní stepi, staré zdi, akátiny i železniční náspy. Je diagnostickým druhem úzkolistých suchých trávníků (Erysimo crepidifolii–Festucetum valesiaceae). Roste na bazických horninách – vápencích, břidlicích (porfyrit) i vyvřelinách (bazalt, andezit).
Rozšíření v České republice: Roste roztroušeně v teplejších oblastech Čech – středních a severozápadních Čechách (především dolní Povltaví až po Český kras, České středohoří a Doupovská pahorkatina) a vzácně až do přilehlých oblastí středních poloh. Na Moravě chybí.
Výskyt na území Městské části Prahy 6: Znám je z Šáreckého údolí, kde je hojným druhem ve všech vyhlášených chráněných územích: přírodní rezervaci Divoká Šárka a v přírodních památkách: Vizerka, Jenerálka, Zlatnice, Nad mlýnem a Dolní Šárka. Roste i na dalších místech na výslunných či skalnatých svazích: na skále nad Horoměřickou ulicí, ve významném krajinném prvku Lesostep pod Kuliškou, nad Kaplankou, nad lomem u vyústění Šáreckého údolí. Hojný je také v kaňonu Vltavy – v přírodní památce Baba. Údaje pocházejí i z oblasti Hanspaulky.
Celkové rozšíření: Malý areál zahrnuje střední Evropu, jižní část Německa a malé území mezi středním Slovenskem a Maďarskem.
Poslat emailem
