Tento příspěvek byl přečten184krát!

Přírodní památka Kaňon Vltavy u Sedlce je malou dílčí částí stejnojmenné evropsky významné lokality (její součástí jsou v Praze chráněná území Zámky, Podhoří, Sedlecké skály, Podbabské skály a Baba).

Kaňon Vltavy

Nachází se na pravém břehu Vltavy, v příkrých svazích nad Vltavou. Jižní hranici kopíruje severní hranice Prahy (resp. Drahaňské údolí), odkud pokračuje cca 0,5 km dále na sever (v katastru obce Zdiby, části Brnky). Samotný skalnatý svah je potom vklíněn mezi chatovou zástavbu – ta svah obkličuje z východu (náhorní plošina) a západu (břehové porosty Vltavy). Území je součásti přírodního parku Dolní Povltaví, na který za hranicí Prahy navazuje přírodní park Drahaň-Troja.

Kaňon Vltavy

Pod přírodní památkou prochází rušná mezinárodní cyklostezka Praha-Drážďany. Součástí území je několik vyhlídek, které ale vzhledem k nepřístupnosti svahu nejsou navštěvované.

Kaňon Vltavy

Samotný svah vytváří více či méně hluboké rokle vzniklé erozivní činností Vltavy, které jsou lemované prudkými skalnatými srázy. Nejvýznamnějším krajinným fenoménem jsou mohutná defilé skalnatých nárazových břehů kaňonu Vltavy, na která jsou vázána významná xerotermní skalní společenstva. Převažující je západní expozice, v bočních svazích je expozice také severozápadní a jihozápadní. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 180-235 m n. m., tzn., že převýšení svahů činí více jak 50 metrů.

Kaňon Vltavy

Chráněné území bylo vyhlášeno nařízením Středočeského kraje ze dne 13.6.2016. Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště, konkrétně kontinentální opadavé křoviny, panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů a pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii).

Kaňon Vltavy

Mezi nejvýznamnější biotopy patří skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens), acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého, nízké xerofilní křoviny – porosty se skalníky (Cotoneaster spp.) a úzkolisté suché trávníky.

Kaňon Vltavy

Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) je představována druhově bohatými trávníky vyskytující se na skalách, skalních římsách, teráskách nebo na hranách svahů. Rozlišit lze tři asociace: tařicovou vegetaci silikátových skal as. Festuco pallentis-Aurinietum saxatilis (vegetace strmých skal s tařicí skalní – Aurinia saxatilis subsp. arduini a kostřavou sivou – Festuca pallens), kostřavovou vegetaci středočeských a severočeských minerálně bohatých skal as. Seselio ossei-Festucetum pallentis (vegetace strmých skal a skalnatých svahů s dominantní kostřavou sivou – Festuca pallens, kterou doprovází skupina vytrvalých bazifilních a teplomilných druhů, jako je Artemisia campestris, Asperula cynanchica, Centaurea stoebe, Euphorbia cyparissias, Potentilla arenaria a Seseli osseum) a skalní vegetaci s česnekem šerým horským as. Sedo albi-Allietum montani (vegetace skalních terásek s dominantním česnekem šerým horským – Allium senescens subsp. montanum).

Kaňon Vltavy

Lokální porosty zaujímá acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého na skalních teráskách, ve spárách skal, na místech mělké vrstvy půdy. Alespoň v suchém stavu byly zaznamenány Arabidopsis thaliana a Veronica dillenii, z vytrvalých druhů Scleranthus perennis, Rumex acetosella, z druhů kyselých trávníků Anthoxanthum odoratum i Jasione montana. Místy ale porosty plynule přecházejí zejména do skalních společenstev s kostřavou sivou. V těchto místech byly zapsány také např. Potentilla arenaria, Sedum spurium, Jovibarba globifera, Sedum acre, S. reflexum, S. sexangulare, Hieracium pilosella a další.

Kaňon Vltavy

Místy velmi dobře jsou vyvinuté porosty nízkých xerofilních křovin – porosty se skalníky (Cotoneaster spp.), ať už v souvislejších skupinkách nebo ve fragmentech. Mimo skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) se objevuje trnka (Prunus spinosa), dříšťál obecný (Berberis vulgaris) a růže (Rosa sp.), zajímavý je souvislý výskyt třešně křovité v severní části přírodní památky.

Kaňon Vltavy

Úzkolisté suché trávníky je vzácně zastoupený typ vegetace, mimo vyloženě příkré skalní výchozy – obsazuje většinou mírnější svahy (těch ale v přírodní památce není mnoho). Často se tak jedná jen o maloplošné výskyty. Zaznamenány byly tři asociace: Festuco valesiaceaeStipetum capillatae – zjištěná prakticky jen v jižní části přírodní památky. Jedná se o reprezentativní porosty, kde mimo Stipa capillata figurují Potentilla arenaria, Teucrium chamaedrys, Sedum sexangulare, Euphorbia cyparissias, Allium senescens subsp. montanum, Erysimum crepidifolium, Artemisia campestris a další.

Kaňon Vltavy

Dále asociace Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae – jako ne úplně jasně vyhraněný typ společenstva. V mírných svazích v severní části území byla Festuca valesiaca nahrazena druhem Festuca rupicola a tvořila zde společenstvo s Melica transsilvanica, Centaurea stoebe, Koeleria macrantha, Potentilla arenaria, Verbascum lychnitis a dalšími. Jinde byly zjištěny diagnostické druhy Erysimum crepidifolium, Festuca valesiaca, ale vytvářely výrazné přechody ke skalní vegetaci.

Kaňon Vltavy

A nakonec asociace Koelerio macranthae-Stipetum joannis byla zjištěna velmi vzácně. Zde byly mimo Stipa pennata zapsány Teucrium chamaedrys, Pseudolysimachion spicatum, Euphorbia cyparissias, Hylotelephium maximum, Sedum reflexum, Galium glaucum, Potentilla arenaria a další.

Kaňon Vltavy

Přestože předmětem ochrany přírodní památky jsou nelesní biotopy, jedná se o lesnaté území – lesní porosty jsou převážně zakrslé, mozaikovité, s dominantou dubem zimním. Zakrslá doubrava přechází v lesostepní a skalní výchozy. Porosty dubu zimního, jež zde pravděpodobně tvoří do značné míry přirozené ekosystémy, jsou doplněny nepůvodním akátem, dále javorem mléčem, méně třešní, břízou a jasanem. Dubové porosty jsou staré cca 80 let, ovšem lze předpokládat, že se zde vyskytují i jedinci výrazně starší. Bohatě vyvinuto je keřové patro, jež tvoří na řadě míst samostatný přechod mezi lesem a primárním bezlesím. Dub ovšem převládá. Charakter lesního porostu se příliš nemění ani v méně příkrých lokalitách na bázi svahu a u Drahanského potoka, pouze dřeviny zde dorůstají větší výšky.

Kaňon Vltavy

Z druhů cévnatých rostlin patří mezi nejvýznamnější druhy křivatec český (Gagea bohemica), modřenec tenkolistý (Muscari tenuiflorum), koniklec lučníh český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, C2b) a třešeň křovitá (Prunus fruticosa).

Kaňon Vltavy

Z dalších druhů dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp. varia), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), plamének přímý (Clematis recta), třemdava bílá (Dictamnus albus), konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia), jestřábník hadincovitý (Hieracium echioides), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), locika vytrvalá (Lactuca perennis), kavyl Ivanův (Stipa pennata) nebo žluťucha menší (Thalictrum minus subsp. majus).

Kaňon Vltavy

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 27.7.2014 a 28.8.2014.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget