Tento příspěvek byl přečten30krát!

Přírodní památka se nachází na jižně exponované stráni pod plošinou Proseka, s krásnými výhledy jak na Libeň, tak i celou Prahu, pod ulicemi Nad Kundratkou, Na Vyhlídce a U Prosecké školy. Úzký pás zeleně končí u ulice Na Rozhraní. Chráněné území bylo vyhlášeno už v roce 1968 na ploše 2,33 hektaru, v nadmořské výšce 255 – 280 m n. m.

přírodní památka Prosecké skály

Podle zřizovací vyhlášky jsou předmětem ochrany pískovcové skalní stěny s přirozenými i umělými jeskyněmi a se zbytky teplomilné květeny. Význam území je ale především geologický – tím jsou profily cenomanskými pískovci a nadložními spodnoturonskými jílovci dokumentující vývoj české křídové pánve na pražském území.

přírodní památka Prosecké skály

Centrální část přírodní památky tvoří luční porosty (v minulosti křovinami zarostlé louky), ze kterých vyčnívají skalní pískovcové bloky. Louky mají převážně charakter mezofilních ovsíkových luk s běžnými lučními druhy, jako je mimo ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) svízel bílý (Galium album), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys agg.), kakost luční (Geranium pratense) nebo jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata).

přírodní památka Prosecké skály

Z ruderálnějších druhů to je měrnice černá (Ballota nigra), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), kuklík městský (Geum urbanum) nebo hluchavka bílá (Lamium album).

přírodní památka Prosecké skály

V okolí skalek a v některých (spíše příkřejších) částech svahů je možné nalézt i některé teplomilné druhy, které ale samostatnou teplomilnou vegetaci tvoří jen vzdáleně a nemají ani výrazné dominanty. Mj. byly zapsány válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), chrpa chlumní (Centaurea stoebe), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), mochna stříbrná (Potentilla argentea), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), máčka ladní (Eryngium campestre), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), rozchodník bílý (Sedum album), tolice srpovitá (Medicago falcata), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jehlice trnitá (Ononis spinosa), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) nebo prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum).

přírodní památka Prosecké skály

Ze zajímavějších druhů figurujících v červeném seznamu ohrožených druhů to jsou mochna písečná (Potentilla arenaria) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), která roste spíše na suché louce než skalnatých výchozech.

přírodní památka Prosecké skály

Významnou část území tvoří křoviny, ať už v souvislých plochách nebo solitérně. Tvoří je jak naše původní druhy: především hloh (Crataegus sp.), dále bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) nebo javory (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, A. campestre), tak také ovocné dřeviny: jabloně (Malus domestica) a hrušně (Pyrus communis).

přírodní památka Prosecké skály

Z nepůvodních druhů lze zmínit šeřík obecný (Syringa vulgaris), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) nebo zahradní druhy skalníků (Cotoneaster sp. hort.), z vyloženě invazních druhů to je pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), trnovník akát (Robinia pseudacacia) a kustovnice cizí (Lycium barbarum), dříve často vysazovaná na erozivní svahy a odtud se nekontrolovaně šířící.

přírodní památka Prosecké skály

Ale i u bylin se setkáme s četnými nepůvodními druhy, třeba s rozchodníkem pochybným (Sedum spurium), pocházejícím z Turecka a Kavkazu a druhem oblíbeným druhem třeba na hřbitovech, odkud se snadno šíří, zlatobýlem kanadským (Solidago canadensis), opletkou čínskou (Fallopia aubertii) nebo turanem ročním (Erigeron annuus s.l.)

přírodní památka Prosecké skály

Součástí přírodní památky je opuštěný systém podzemních prostor, které vznikly chodbicovou těžbou písku. V bludišti štol byly v 19. století a počátkem 20. století těženy rozpadavé pískovce, používané jako štukatérský písek, písek na mytí nádobí nebo do pískových mýdel. Těžit se tu mělo až do druhé světové války.

přírodní památka Prosecké skály

Systém chodeb by mohl být atraktivní pro zimování netopýrů, přesto údaje o jejich výskytu jsou poměrně sporadické, a pokud jsou, tak nebyly ověřeny. Z 19. století pochází údaj o výskytu netopýra velkého (Myotis myotis), jedná se o často nacházený druh, který s oblibou zimuje právě v podzemních prostorách. Jeho výskyt by proto byl očekávatelný i dnes. Nejistý údaj je o výskytu vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), který v Praze dlouho nebyl zaznamenán a i v minulosti byl velmi vzácný. Nepotvrzené jsou ještě nálezy netopýra brvitého (Myotis emarginatus), netopýra ušatého (Plecotus auritus) a netopýra dlouhouchého (Plecotus austriacus). I přesto není vyloučeno, že zde řada netopýrů i dnes zimuje, zejména pokud jim nebyly uzavřeny vstupy do podzemí. Ze savců byla nalezena ještě veverka obecná (Sciurus vugaris).

přírodní památka Prosecké skály

Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2018:

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Agrimonia eupatoria
Achillea millefolium agg.
Ailanthus altissima
Anthriscus sylvestris
Aquilegia vulgaris
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Atriplex oblongifolia
Ballota nigra
Brachypodium pinnatum
Bromus tectorum
Bupleurum falcatum
Centaurea stoebe
Cirsium arvense
Cirsium vulgare
Clematis vitalba
Cornus sanguinea
Cotoneaster sp.
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Dianthus carthusianorum
Erigeron annuus s.l.
Eryngium campestre
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Fallopia aubertii
Festuca rupicola
Fragaria viridis
Fraxinus excelsior
Galium album
Galium aparine
Geranium pratense
Geum urbanum
Hedera helix
Hieracium pilosella
Chelidonium majus
Juglans regia
Lamium album
Ligustrum vulgare
Lolium perenne
Lonicera tatarica
Lycium barbarum
Lychnis coronaria
Mahonia aquifolium
Malus domestica
Medicago falcata
Melica transsilvanica
Melilotus albus
Ononis spinosa
Parthenocissus quinquefolia
Pimpinella saxifraga
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa compressa
Potentilla arenaria
Potentilla argentea
Potentilla reptans
Prunus avium
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pyrus communis
Quercus robur
Reseda lutea
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus caesius
Rubus fruticosus agg.
Sambucus nigra
Sanguisorba minor
Securigera varia
Sedum album
Sedum spurium
Silene vulgaris
Solanum nigrum
Solidago canadensis
Sonchus oleraceus
Stellaria media
Symphoricarpos albus
Syringa vulgaris
Tanacetum vulgare
Taraxacum sect. Ruderalia
Trifolium medium
Urtica dioica
Veronica chamaedrys agg.
Viola collina x odorata
Viola odorata

přírodní památka Prosecké skály

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno dne 30.9.2018.

Facebook
Facebook Pagelike Widget