NA ZLATKOVĚ – významný krajinný prvek

Tento příspěvek byl přečten2133krát!

Významný krajinný prvek tvoří vrch nad dolní částí města Odolena Voda, místně označovaný jako Zlatkov (nadmořská výška cca mezi 250-260 m n.m.). Vznikl ve starohorách vulkanickou činností a je tvořen bazalty a bazaltandezity (je součástí masívu, který severně pokračuje na vrch Špičák). Nelesní charakter území udržovaný pastvou umožnil rozvoj řadě vzácných teplo- a suchomilných druhů a zajímavé vegetaci.

Nejcennější části jsou tvořeny suchými trávníky, především na místech skalních výchozů. Zastoupeny jsou úzkolisté suché trávníky svazu Festucion valesiaceae. Jedná se o společenstva sekundárního původu, vzniklých na místech původních teplomilných doubrav a dlouhodobě udržovaných pastvou, zejména ovcí a koz. Vyžadují proto ochranářskou péči, zejména odstraňováním náletových dřevin, expandujících bylin nebo trav vyššího vzrůstu. Konkrétně jsou porosty zařaditelné mezi úzkolisté suché trávníky s kostřavou žlábkatou a ostřicí nízkou (asociace Festuco-rupicolae-Caricetum humilis).

Zaznamenány byly mimo kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola) také krvavec menší (Sanguisorba minor), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), jahodník trávnice (Fragaria viridis), rožec rolní (Cerastium arvense), máčka ladní (Eryngium campestre), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hadinec obecný (Echium vulgare), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), řebříček chlumní (Achillea collina) a další. Ze vzácnějších druhů rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Vzhledem k době návštěvy nemohly být nalezeny některé další vzácné druhy, které ale byly v území nalezeny před několika lety a nepochybně zde i nadále rostou – konkrétně se jedná o hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), lněnku lnolistou (Thesium linophyllon), černýš rolní (Melampyrum arvense) a kavyl vláskovitý (Stipa capillata).

Nepoměrně vzácněji se objevují širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, konkrétně se jedná o širokolisté válečkové trávníky teplých oblastí as. Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati. Mj. zde byly nalezeny devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), smělek štíhlý (Koeleria gracilis), jetel horský (Trifolium montanum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a další.

Okrajové plochy (na západě) jsou tvořeny zarůstajícími mezofilními loukami svazu Arrhenatherion elatioris. Zarůstají růžemi (Rosa sp.) a výmladky třešní (Prunus avium). Mimo dominantního ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherion elatioris) byly zaznamenány některé běžnější druhy, jako mrkev obecná (Daucus carota), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), hadinec obecný (Echium vulgare), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jílek vytrvalý (Lolium perenne), jitrocel větší (Plantago major). Plocha má význam jako izolační pás vlastního významného krajinného prvku, zvyšuje diverzitu území a je refugiem pro ptáky.

Velká část území silně zarůstá křovinami (růže, trnky) s výmladky třešní. Pro zachování přírodovědné hodnoty území by měla být v první etapě provedena razantnější redukce křovin (hlohy, trnky, výmladky třešní) s ponecháním solitérních exemplářů a skupinek křovin (možné ponechat např. větší exempláře hlohů). V žádném případě by neměly být odstraňovány přestárlé exempláře třešní (možný výskyt řady druhů bezobratlých živočichů), měly by být ponechány na dožití. Nevyřezávány by měly být také duby.

Následovat by měla pravidelná údržba (redukce výmladků), aby plocha opět nezarostla. Pro stepní trávníky by byla ideální pastva ovcí za předem dohodnutých podmínek s orgánem ochrany přírody, možné by bylo také kosení travních porostů s cíleným narušováním (zajištění rozvolněných ploch pro – většinou konkurenčně slabé – xerotermní druhy). Část území byla nevhodně zalesněna, jako hlukový izolační pás od kamenolomu Čenkov (především borovicí lesní, také dubem letním, jasany a jírovcem). Vzhledem k tomu, že se porosty nacházejí na nelesní půdě, stálo by za úvahu tento porost postupně vytěžit a navrátit mu jeho (leso)stepní charakter (vzhledem k zahloubení lomu dřeviny již svou roli hlukové bariéry stejně neplní). Postupovat by se mělo etapovitě, přičemž první by měla být odstraněna borovice lesní, dubové porosty by bylo možné dočasně ponechat, resp. by měly mít návaznost na lesostepní charakter území (roztroušené duby, skupinky křovin, solitery). Přestože návrat cennějších společenstev bude vzhledem k opadu pomalý, má toto území velký potenciál. Pozemky by nadále měly být vedeny jako nelesní.

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno: 16.11.2012.

Fotografováno ve dnech 2.4.2005, 13.4.2009 a 26.1.2012.

Poslat emailem