Přírodní památka Obora v Uhříněvsi je rozlehlý lesní komplex nacházející se při severovýchodním okraji Uhříněvsi, v údolí Říčanského potoka. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1982 jako cenný soubor přirozených lesních společenstev (habrová doubrava, střemchová jasenina) se starými duby a bohatých bylinným a keřovým patrem.
Největší plochu zaujímá střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum), která se objevuje v nižších a vlhčích místech podél potoka. Dominuje v ní jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), častěji je zastoupen ještě dub letní (Quercus robur) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Přímo na březích potoka místy roste olše lepkavá (Alnus glutinosa).
V bohatě vyvinutém keřovém patře rostou mladé exempláře dřevin stromového patra – jasany (Fraxinus excelsior), habry (Carpinus betulus), javory kleny (Acer pseudoplatanus), dále střemcha obecná (Prunus padus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), bez černý (Sambucusnigra), srstka angrešt (Ribes uva-crispa) a další.
Obzvlášť pěkná je střemchová jasenina na jaře, kdy je zde vyvinut pestrý jarní aspekt časně kvetoucích rostlin, mj. rozsáhlé porosty dymnivek – dymnivky duté (Corydalis cava), všudypřítomný orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera), sasanky – zejména sasanka hajní (Anemone nemorosa), ale častá je i sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), dále plicník tmavý (Pulmonariaobscura), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), křivatec žlutý (Gagea lutea), popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), violky – zaznamenána byla violka vonná (Viola odorata) a violka lesní (Viola reichenbachiana), ale udávána je i violka Rivinova (Viola riviniana). Z méně nápadných druhů to je rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia agg.).
Ve vegetačně pozdějším období je možné zaznamenat kokořík mnohokvětý (Polygonatummultiflorum), netýkavku malokvětou (Impatiensparviflora), bršlici kozí nohu (Aegopodiumpodagraria), kostřavu obrovskou (Festucagigantea), kuklík městský (Geumurbanum), zvonek řepkovitý (Campanularapunculoides), srhu hajní (Dactylispolygama), svízel přítulu (Galiumaparine) a běžnou kopřivu dvoudomou (Urticadioica),
Na sušších místech přechází střemchová jasenina do černýšové dubohabřiny (Melampyronemorosi–Carpinetum) s přítomností habru obecného (Carpinusbetulus) ve stromovém patře. Svahy nad údolím pokrývá chudá lipová doubrava (Tilio-Betuletum) s převažující lipnicí hajní (Poa nemoralis). Ve výše položených místech jsou zastoupeny i další druhy dřevin, jako je borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betulapendula), smrk obecný (Piceaabies), modřín opadavý (Larixdecidua), vzácně byl dovysazován buk lesní (Fagussylvatica).
V přírodní památce a při jejich okrajích se nachází několik památných stromů. Hned při vstupu do přírodní památky z Nového náměstí v Uhříněvsi to je stromořadí šesti dubů letních, které dosahují výšky 23–30 m a stáří mají okolo 190 let. Samostatně byl vyhlášen Hraniční dub Uhříněveského panství, který je zmiňován v hraničním protokolu už roku 1662, v době návštěvy v území tak měl stáří 356 let.
Území by mohlo být atraktivní pro obojživelníky, vzhledem k přítomnosti také vodního prostředí. Přesto v podstatě jediným vodním prvkem je tok Říčanského potoka, jehož koryto je ostře zaříznuté, o nějakých alespoň krátkodobých jarních tůňkách (tím spíše záplavových) nemůže být řeč. Obojživelníci mohou k reprodukci využívat nejblíže Cukrovarský rybník, který ale může být rybářsky silně využívaný. Zajímavou plochou byla uprostřed obory tůň Výzkumného ústavu živočišné výroby (zřejmě bývalá čistírna odpadních vod), ve které se držela voda přibližně do roku 2015, dnes je zde louka. Historicky je z přírodní památky uváděn výskyt zelených skokanů (Rana esculenta synkl.), kuňky obecné (Bombina bombina), ropuchy obecné (Bufobufo), skokana hnědého (Ranatemporaria), ropuchy zelené (Bufotesviridis) a dokonce i čolků – čolka obecného (Lissotritonvulgaris) a čolka velkého (Trituruscristatus). Naposledy v 50. letech 20. století je uváděna rosnička zelená (Hyla arborea). Dá se očekávat, že jakákoliv tůň uprostřed obory by území batrachologicky značně pozvedla – vzhledem k atraktivnímu prostředí pro období terestrické (pozemní) fáze. Některé druhy, které nejsou tolik vázané na vodní prostředí, by se v území mohly nacházet i nyní (skokan hnědý nebo ropucha obecná).
Obora je místem výskytu četných druhů ptáků, ze zajímavějších druhů lze zmínit strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), žluvu hajní (Oriolus oriolus), ze sov puštíka obecného (Strix aluco) a kalouse ušatého (Asio otus). Staré dutinové stromy poskytují útočiště některým druhům netopýrů, udáván je výskyt netopýra rezavého (Nyctalus noctula), netopýra večerního (Eptesicus serotinus) a netopýra řasnatého (Myotis nattereri).
Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2018:
Poslat emailem
