Přírodní památka se nachází v povodí Říčanského potoka při jihovýchodní hranici zastavěného území Dubče. Je součástí táhlého návrší s kótami 273 a 277 m, zatímco severozápadní část se svažuje k rybníku V Rohožníku, na jihozápadní část navazuje pole.
Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1988 na ploše 3,45 hektaru, v nadmořské výšce mezi 252–279 metry, je součástí Přírodního parku Říčanka. Předmětem ochrany je „křemencový výchoz otevřený dvěma lomy, ve stěně lomu zřetelné horizontální rýhování, významný krajinářský prvek“. Zdejší křemence dokládají vývoj sedimentace v prostředí vzdálenějším od pobřeží, než je tomu v případě řevnických křemenců v západnějších částech pánve. Přítomnost druhohorních sladkovodních slepenců dokumentuje existenci průtočních sladkovodních jezer před zalitím druhohorním mořem.
Dříve tvořily v území významný podíl pastviny, které byly v 70. letech 20. století zalesněny.
Východní lom označovaný také jako „Lom v Dubči“ je z části zavezený stěnový lom, kde se těžily křemence na štěrk i stavební kámen. Nachází se na soukromém pozemku, pouze v dolní části vede naučná stezka.
Plocha má charakter háje s výsadbami dřevin. Ve stromovém patře se uplatňuje dub letní (Quercus robur), bříza bělokorá (Betula pendula), borovice lesní (Pinussylvestris), habr obecný (Carpinus betulus), modřín opadavý (Larix decidua) a jírovec maďal (Aesculushippocastanum). Stejně tak je pestré keřové patro, ve kterém rostou ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), hloh (Crataegus sp.), javor babyka (Acer campestre), jeřáb ptačí (Sorbusaucuparia) a trnka (Prunus spinosa). Plocha má minimálně částečně charakter zpustlé zahrady.
V bylinném patře rostou běžné druhy jako netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), jestřábník zední (Hieracium murorum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo i barvínek menší (Vinca minor).
Cestou k většímu lomu Rohožník se podél Říčanského potoka nachází rybník V Rohožníku nebo také Dubečský rybník. Byl vybudován někdy mezi lety 1953 a 1966 a dnes je to klasický chovný rybník s málo průhlednou vodou a s absencí vodní vegetace. Na vykamenované hrázi se objevují některé pobřežní rostliny, jako vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), karbinec evropský (Lycopus europaeus), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) nebo čistec bahenní (Stachys palustris). Na březích mimo hráz převažují rákosiny.
Proti proudu se v nivě Říčanského potoka nachází pěkná vlhká louka s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), hrachorem lučním (Lathyrus pratensis), kyprejí vrbicí (Lythrum salicaria), metlicí trsnatou (Deschampsiacespitosa) nebo svízelem slatinným (Galium uliginosum).
Lom Rohožník je stěnový a byl založen na tzv. Dubečské skále. V severní (až severovýchodní části) se nacházela spodní část lomu. Ta je dnes zalesněná převážně borovicí lesní (Pinussylvestris), subdominantou je dub červený (Quercus rubra). Z křovin je častěji zastoupen javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), hloh (Crataegus sp.), bez černý (Sambucus nigra), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), líska obecná (Coryllus avellana), ale také mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). V podrostu rostou běžnější druhy, jako kakost krvavý (Geranium robertianum), kuklík městský (Geum urbanum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), ostružiníky (Rubus fruticosus agg.) a z nepůvodních druhů tořice japonská (Torilis japonica) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora).
Les se v místě lomových stěn rozvolňuje a uvolňuje místo ruderálním loukám s převažující kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), dále s tořicí japonskou (Torilis japonica), netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora), třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), zlatobýlem obrovským (Solidago gigantea), bělotrnem kulatoplodým (Echinops sphaerocephallus).
Druhů vyloženě lučních je málo, jsou to kakost luční (Geranium pratense), bolševník obecný (Heraclem sphondylium), hrachor luční (Lathyrus pratensis) nebo třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Nad lomovou stěnou byl vysázen lesní porost podobný tomu ve spodní části.
V nejzápadnějším cípu jsou ještě velmi dobře vidět skalní stěny samostatného lomu, který je botanicky nejzajímavější.
Při horní hraně jsou zastoupeny suché trávníky s chrpu čekánkem (Centaurea scabiosa), šalvějí luční (Salvia pratensis), máčkou ladní (Eryngium campestre), hvozdíkem kartouzkem (Dianthus carthusianorum), mochnou stříbrnou (Potentilla argentea), pryšcem chvojkou (Euphorbia cyparissias) nebo jahodníkem trávnice (Fragaria viridis). Ve spodní části lomu jsou kulturní kosené trávníky.
Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2019:
Poslat emailem
