Tento příspěvek byl přečten68krát!

Syn.: Diopogon hirtus (L.) H. P. Fuchs; Sempervivum hirtum L. sensu auct.; Sempervivum soboliferum Sims; Jovibarba sobolifera (Sims) Opiz

Čeleď: Crassulaceae DC. – tlusticovité

Jovibarba globifera

Popis: Rostliny vytrvalé, přízemní růžice 3–4 cm v průměru, polokulovitá, uzavřená, s četnými vedlejšími růžičkami. Listy dovnitř skloněné, až 25 mm dlouhé a 8 mm široké, obvejčitě obkopinaté až úzce vejčité, krátce zašpičatělé, lysé, žláznatě štětinatě brvité. Lodyha 10–20 cm vysoká, žláznatě pýřitá, lodyžní listy přitisklé k lodyze, široce podlouhlé, až 25 mm dlouhé a 15 mm široké, horní žláznatě pýřité, na okraji brvité. Květenství je složený okolík, zpravidla ze 4 vijanů s centrálním květem, vijany 2–7květé, za plodu se prodlužující, kališní lístky dužnaté, srostlé s rozšířenou částí květní stopky, korunní plátky 15–17 mm, brvité, zelenavě žluté, šikmo vzpřímené. Měchýřky blanité, světle hnědé. Kvete v červenci až srpnu.

Jovibarba globifera

Záměny: Specificky vyhlížející druh, který nemá dvojníka. Rozlišují se dva poddruhy – netřeskovec výběžkatý pravý (Jovibarba globifera subsp. globifera), který má svrchní stranu kališních lístků lysou a netřeskovec výběžkatý srstnatý (Jovibarba globifera subsp. hirta), se svrchní stranou kališních lístků brvitou – ten je někdy pojímán i na druhové úrovni.

Jovibarba globifera

Jovibarba globifera

Ekologie: Výslunné skály, skalní štěrbiny, sutě, často na druhotných kamenitých pastvinách a zdech.

Jovibarba globifera

Rozšíření v České republice: Roste roztroušeně po celém území České republiky, častěji v teplejších krajích, vzácně vystupuje až do hor.

Jovibarba globifera

Výskyt na území Městské části Prahy 6: Na vhodných místech (skalnaté výchozy) je až častým druhem. Známo je více nálezů z Šáreckého údolí: přírodní rezervace Divoká Šárka, přírodní památka Jenerálka, skála nad ulicí Horoměřická a přírodní památka Nad mlýnem. Četné jsou nálezy v kaňonu Vltavy – v přírodních památkách Baba a Podbabské skály.

Jovibarba globifera

Celkové rozšíření: Střední a východní Evropa od středu evropské části Ruska přes Polsko, Rakousko do Německa. Územím České republiky pravděpodobně prochází jihozápadní hranice areálu.

Jovibarba globifera

Ohrožení: Patří k ohroženým druhům (C3/ NT), zákonem není chráněn.

Jovibarba globifera

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno v přírodní rezervaci Podhoří 23.9.2005, 24.6.2007 a 25.8.2007, přírodní památce Zámky 6.7.2009 a v přírodní rezervaci Prokopské údolí 8.5.2012 a 24.4.2013.

logo_Praha 6

 

Na projekt finančně přispěla Městská část Praha 6.

Facebook
Facebook Pagelike Widget