Národní přírodní památka Požáry je malé území v jihozápadní části Prahy, které se tak trochu osamoceně nachází stranou turistického zájmu schované mezi zemědělskými pozemky. Přibližně 500 metrů jižně se nachází Pražský okruh, cca 200 metrů severně zase probíhá železniční trať Praha-Hlubočepy–Rudná. Území je ještě součástí Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí – nadohled (hned za železniční tratí) se nachází národní přírodní památka Dalejský profil.
Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1982 na ploše 3,5 hektaru. Předmětem ochrany je „zářez cesty k lomu a opuštěný lom, kde je zachycen geologický profil mezinárodního významu (mezinárodní stratotyp pro hranici ludlow-přídol)“. Mezinárodní hraniční stratotyp oddělení přídolí byl akceptován mezinárodním kongresem v Moskvě v roce 1984 jako nejvyšší oddělení siluru s mezinárodní platností.
Jedná se o také významné naleziště zkamenělin – zejména ramenonožců, trilobitů, hlavonožců, mlžů, lilijic a graptolitů.
Provoz prvního vstupního lomu – Požár 1 – byl ukončen ještě před druhou světovou válkou. Navazující lom Požár 2 ukončil svoji činnost se končením těžby ve čtyřicátých letech 20. století.
Tunel pro úzkokolejnou malodrážku vznikl roku 1930. Sloužil k dopravě těženého vápence z lomu k železnici Praha-Rudná až do skončení těžby v lomu Požár 2.
V lomech se těžily vápence spodní části lochkovského souvrství s vyšším obsahem uhličitanu vápenatého. Využíval se na výrobu cementu, pálení vápna, k chemickým a sklářským účelům a odpad byl používán jako štěrk.
Botanicky není území příliš významné. Převažuje v něm ruderální bylinná vegetace s dominantní kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), dále s ostružiníkem (Rubus fruticosus agg.), štětkou planou (Dipsacus fullonum), měrnicí černou (Ballota nigra), kakostem smrdutým (Geranium robertianum) nebo komonicí lékařskou (Melilotus officinalis).
Doplňují je některé luční druhy, jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata), řebříček obecný (Achillea millefolium s.str.) a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum).
Území zarůstá křovinami, mezi jinými mahalebkou (Prunus mahaleb), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare), hlohem (Crataegus sp.) a svídou krvavou (Cornus sanguinea).
Na skalních stěnách se vzácně objevují některé teplomilné druhy jako je rozchodník bílý (Sedum album). Ze vzácnějších druhů byla nalezena jenom locika prutnatá (Lactuca viminea).
Z území jsou opakovaně uváděni zimující netopýři (ojediněle i z letních kolonií), i když zřejmě nikdy se zde nenacházeli v nějakém větším množství. Tunelem silně protahuje a podobné je to i ve štole spojující lomy Požár 1 a Požár 2. Poslední štola z lomu Požár 2 je sice uzavřená, je ale poměrně krátká a případným návštěvníkům zase nesvědčí jak ruch při jeho ústí, tak zejména rozdělování ohňů.
Poslat emailem
