Tento příspěvek byl přečten806krát!

Lokalita chráněného území se nachází na východně až severně orientovaných svazích údolí Lučního potoka mezi obcemi Zahořany a Velký Újezd (jižní část) a Širokého potoka mezi Velkým Újezdem a Dolními Řepčicemi (severní část).

Hlavním předmětem ochrany je mimořádně zachovalá ukázka vegetace širokolistých xerotermních trávníků s výskytem řady vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Lokalita je významná výskytem dvou druhů pětiprstek – pětiprstky žežulník (Gymnadenia conopsea) a pětiprstky hustokvěté (G. densiflora).

Stráně u Velkého Újezdu

Plošně nejrozsáhlejším typem nelesní vegetace jsou širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti, a to jak širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (skupina T3.4D), tak širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých (skupina T3.4C). Jedná se o zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), případně sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), v nižší vrstvě zpravidla s výrazným zastoupením kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola). Jsou druhově bohaté, s větším zastoupením širokolistých vytrvalých bylin. Jejich rozsah byl v minulosti mnohem větší, z důvodu sukcesních změn jsou postupně vytlačovány expandujícími křovinami.

Stráně u Velkého Újezdu

V přírodní památce jsou tyto typy společenstev koncentrovány jednak do severní poloviny jižní části chráněného území a dále do střední a severní části v případě severní části chráněného území. Jedná se vždy buď o západně orientované svahy, v menší míře také severně orientovaný svah. Mezi jinými se v přírodní památce v tomto společenstvu z běžnějších druhů vyskytuje prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), máčka ladní (Eryngium campestre), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), krvavec menší (Sanguisorba minor), čičorka pestrá (Securigera varia) nebo jehlice trnitá (Ononis spinosa). Ze vzácnějších to je černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), len žlutý (Linum flavum), sasanka lesní (Anemone sylvestris), ostřice nízká (Carex humilis) a další.

Stráně u Velkého Újezdu

V některých místech, ale spíše v okrajových partiích a rovinatějších úsecích má charakter vegetace náznak přechodu do mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion elatioris. Alespoň v některých případech by se mohlo jednat i o bývalé úhory (charakter ploch na pomezí k ruderálnějším společenstvům třídy Artemisietea vulgaris). Vyskytují se dominantně ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a některé běžnější luční druhy, jako je srha říznačka (Dactylis glomerata), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), svízel syřišťový (Galium verum), mrkev obecná (Daucus carota), čičorka pochvatá (Securigera varia), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), a další druhy.

Stráně u Velkého Újezdu

Podstatnou část svahů zaujímají vysoké mezofilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion a Prunion spinosae. V důsledku sukcese zarůstají velkou část původně bezlesých společenstev. Jedná se o husté, často vysoké trnité křoviny, vysoké kolem 2–5 m, druhově bohaté, často velkoplošné nebo liniové. Vesměs mají více dominantních druhů. V případě Strání u Velkého Újezdu to je především svída krvavá (Cornus sanguinea), v menší míře hlohy (Crataegus sp.), lísky (Corylus avellana), ptačí zob (Ligustrum vulgare), trnky (Prunus spinosa) a růže (Rosa sp.).

Stráně u Velkého Újezdu

Pouze okrajově zasahují do přírodní památky vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů svazu Salicion triandrae. Jejich výskyt je marginální a z hlediska předmětu ochrany nepodstatný. Typicky se jedná o vegetaci keřových vrb na březích a štěrkových náplavech toků, kde vytváří více nebo méně uzavřené porosty dosahující výšky 2-5(-10) m. Uplatňují se jak druhy vlhkomilné, tak druhy nitrofilní bylinné vegetace i druhy ruderální.

Uzemí se nevyhnuly ani výsadby nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin. Především se to týká výsadeb borovice černé (Pinus nigra) a dále také borovice lesní (Pinus sylvestris).

Podstatnou část zaujímají také nálety pionýrských dřevin, které se rozrůstají především v nižších částech svahů a jsou tvořeny zejména jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), v keřovém patru se svídou krvavou (Cornus sanguinea).

Stráně u Velkého Újezdu

Při aktuálním inventarizačním průzkumu bylo v roce 2010 nalezeno celkem 153 taxonů cévnatých rostlin, přičemž z tohoto počtu je 30 druhů vedeno v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin.

Z těch nejzajímavějších byla v kategorii kriticky ohrožených druhů potvrzena pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia  densiflora). V kategorii silně ohrožených druhů byly nalezeny dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len žlutý (Linum flavum), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) a hadí mord španělský (Scorzonera hispanica). V kategorii ohrožených druhů byly zjištěny drchnička modrá (Anagallis foemina), sasanka lesní (Anemone sylvestris), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), plamének přímý (Clematis recta), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), oman srstnatý (Inula hirta), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium) a černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora).

Mezi druhy chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. patří pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia  densiflora), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len žlutý (Linum flavum), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), plamének přímý (Clematis recta), sasanka lesní (Anemone sylvestris) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

Stráně u Velkého Újezdu

Seznam druhů nalezených v evropsky významné lokalitě (přírodní památce) v roce 2010:

Acer campestre
Acer platanoides
Aegopodium podagraria
Agrimonia eupatoria
Alliaria petiolata
Anagallis foemina
Anemone sylvestris
Anthericum ramosum
Anthriscus sylvestris
Anthyllis vulneraria
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Asperula cynanchica
Astragalus cicer
Astragalus glycyphyllos
Berberis vulgaris
Betula pendula
Brachypodium pinnatum
Brachypodium sylvaticum
Briza media
Bryonia alba
Bunias orientalis
Bupleurum falcatum
Campanula rapunculoides
Campanula trachelium
Carex flacca
Carex humilis
Carex tomentosa
Caucalis platycarpos
Centaurea jacea
Cephalanthera damasonium
Cirsium acaule
Cirsium eriophorum
Clematis recta
Clematis vitalba
Colchicum autumnale
Convolvulus arvensis
Cornus sanguinea
Coronilla vaginalis
Corylus avellana
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Dactylis polygama
Echinops sphaerocephallus
Elytrigia intermedia
Erophila verna
Eryngium campestre
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Euphorbia exigua
Euphorbia platyphyllos
Euphrasia rostkoviana
Festuca rupicola
Fragaria viridis
Frangula alnus
Fraxinus excelsior
Galeopsis angustifolia
Galium album
Galium aparine
Galium boreale
Galium pumilum
Galium verum
Geranium dissectum
Geranium robertianum
Geum urbanum
Gymnadenia conopsea
Gymnadenia densiflora
Helianthemum grandiflorum subsp. bscurum
Heraclem sphondylium
Hieracium cymosum
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium umbellatum
Hypericum perforatum
Chaerophyllum aromaticum
Chaerophyllum temulum
Impatiens parviflora
Inula hirta
Inula salicina
Frangula lanus
Juglans regia
Knautia arvensis
Koeleria macrantha
Lactuca serriola
Lathyrus tuberosus
Ligustrum vulgare
Linum catharticum
Linum flavum
Listera ovata
Lonicera caprifolium
Lotus corniculatus
Lysimachia numullaria
Malus domestica
Medicago falcata
Medicago lupulina
Medicago sativa
Medicago x varia
Melica transsilvanica
Melilotus officinalis
Muscari tenuiflorum
Onobrychis viciifolia
Ononis spinosa
Pimpinella major
Pinus nigra
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago media
Poa angustifolia
Poa annua
Poa compressa
Polygala comosa
Potentilla heplaphylla
Potentilla reptans
Primula veris
Prunella grandiflora
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus cerasus
Prunus spinosa
Pyrethrum corymbosum
Quercus robur
Quercus rubra
Rhamnus cathartica
Ribes uva-crispa
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Salvia pratensis
Salvia verticillata
Sambucus nigra
Sanguisorba minor
Scorzonera hispanica
Securigera varia
Sesleria caerulea
Sorbus torminalis
Stachys sylvatica
Taraxacum sect. Ruderalia
Teucrium chamaedrys
Thymus pannonicus
Thymus praecox
Tragopogon orientalis
Trifolium medium
Trifolium montanum
Ulmus glabra
Ulmus minor
Urtica dioica
Verbascum lychnitis
Veronica teucrium
Viburnum lantana
Viburnum opulus
Vicia sepium
Vicia tenuifolia
Viola hirta
Viola mirabilis

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 28.6.2010 a 9.8.2010.

Úplný přehled evropsky významných lokalit a ptačích oblastí naleznete na STRÁNKÁCH ÚSTECKÉHO KRAJE VĚNOVANÝCH SOUSTAVĚ NATURA 2000.

Facebook
Facebook Pagelike Widget