Lokalita chráněného území se nachází na východně až severně orientovaných svazích údolí Lučního potoka mezi obcemi Zahořany a Velký Újezd (jižní část) a Širokého potoka mezi Velkým Újezdem a Dolními Řepčicemi (severní část).
Hlavním předmětem ochrany je mimořádně zachovalá ukázka vegetace širokolistých xerotermních trávníků s výskytem řady vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Lokalita je významná výskytem dvou druhů pětiprstek – pětiprstky žežulník (Gymnadenia conopsea) a pětiprstky hustokvěté (G. densiflora).
Plošně nejrozsáhlejším typem nelesní vegetace jsou širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti, a to jak širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (skupina T3.4D), tak širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých (skupina T3.4C). Jedná se o zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), případně sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), v nižší vrstvě zpravidla s výrazným zastoupením kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola). Jsou druhově bohaté, s větším zastoupením širokolistých vytrvalých bylin. Jejich rozsah byl v minulosti mnohem větší, z důvodu sukcesních změn jsou postupně vytlačovány expandujícími křovinami.
V přírodní památce jsou tyto typy společenstev koncentrovány jednak do severní poloviny jižní části chráněného území a dále do střední a severní části v případě severní části chráněného území. Jedná se vždy buď o západně orientované svahy, v menší míře také severně orientovaný svah. Mezi jinými se v přírodní památce v tomto společenstvu z běžnějších druhů vyskytuje prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), máčka ladní (Eryngium campestre), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), krvavec menší (Sanguisorba minor), čičorka pestrá (Securigera varia) nebo jehlice trnitá (Ononis spinosa). Ze vzácnějších to je černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), len žlutý (Linum flavum), sasanka lesní (Anemonesylvestris), ostřice nízká (Carex humilis) a další.
V některých místech, ale spíše v okrajových partiích a rovinatějších úsecích má charakter vegetace náznak přechodu do mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion elatioris. Alespoň v některých případech by se mohlo jednat i o bývalé úhory (charakter ploch na pomezí k ruderálnějším společenstvům třídy Artemisietea vulgaris). Vyskytují se dominantně ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a některé běžnější luční druhy, jako je srha říznačka (Dactylis glomerata), jitrocel kopinatý (Plantagolanceolata), svízel syřišťový (Galium verum), mrkev obecná (Daucus carota), čičorka pochvatá (Securigera varia), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), a další druhy.
Podstatnou část svahů zaujímají vysoké mezofilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion a Prunion spinosae. V důsledku sukcese zarůstají velkou část původně bezlesých společenstev. Jedná se o husté, často vysoké trnité křoviny, vysoké kolem 2–5 m, druhově bohaté, často velkoplošné nebo liniové. Vesměs mají více dominantních druhů. V případě Strání u Velkého Újezdu to je především svída krvavá (Cornussanguinea), v menší míře hlohy (Crataegus sp.), lísky (Corylusavellana), ptačí zob (Ligustrum vulgare), trnky (Prunusspinosa) a růže (Rosa sp.).
Pouze okrajově zasahují do přírodní památky vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů svazu Salicion triandrae. Jejich výskyt je marginální a z hlediska předmětu ochrany nepodstatný. Typicky se jedná o vegetaci keřových vrb na březích a štěrkových náplavech toků, kde vytváří více nebo méně uzavřené porosty dosahující výšky 2-5(-10) m. Uplatňují se jak druhy vlhkomilné, tak druhy nitrofilní bylinné vegetace i druhy ruderální.
Uzemí se nevyhnuly ani výsadby nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin. Především se to týká výsadeb borovice černé (Pinus nigra) a dále také borovice lesní (Pinussylvestris).
Podstatnou část zaujímají také nálety pionýrských dřevin, které se rozrůstají především v nižších částech svahů a jsou tvořeny zejména jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), v keřovém patru se svídou krvavou (Cornus sanguinea).
Při aktuálním inventarizačním průzkumu bylo v roce 2010 nalezeno celkem 153 taxonů cévnatých rostlin, přičemž z tohoto počtu je 30 druhů vedeno v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin.
Z těch nejzajímavějších byla v kategorii kriticky ohrožených druhů potvrzena pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora). V kategorii silně ohrožených druhů byly nalezeny dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len žlutý (Linum flavum), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) a hadí mord španělský (Scorzonera hispanica). V kategorii ohrožených druhů byly zjištěny drchnička modrá (Anagallis foemina), sasanka lesní (Anemone sylvestris), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), plamének přímý (Clematis recta), pětiprstka žežulník (Gymnadeniaconopsea), oman srstnatý (Inula hirta), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium) a černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora).
Mezi druhy chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. patří pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len žlutý (Linum flavum), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), pětiprstka žežulník (Gymnadeniaconopsea), plamének přímý (Clematis recta), sasanka lesní (Anemone sylvestris) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
Seznam druhů nalezených v evropsky významné lokalitě (přírodní památce) v roce 2010:
Poslat emailem
