Tento příspěvek byl přečten356krát!

Přírodní památka Vidoule je součástí stolové hory, jejíž nejvyšší vrchol – Vidoule – dosahuje nadmořské výšky 371 m n. m. Nápadná je zejména při pohledu od jihu – z Prokopského údolí, kdy je vidět jak přečnívá okolní zástavbu.

Vidoule

Vlastní přírodní památku tvoří jižní a severní svahy stolové hory, které odkrývají geologické profily jílovci a pískovci perucko-korycanského souvrství, místy s opuštěnými lomy, nadmořské výšce mezi 336 a 364 m n. m. Je umístěna do souvislé plochy zeleně v katastru Jinonic, která je součástí Přírodního parku Košíře-Motol (do něho zasahuje ještě přírodní památka Motolský ordovik). Území bylo vyhlášeno v roce 1988 na ploše téměř 9 hektarů a předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je „Tabulová hora s odkryvy pískovců cenomanského stáří v lomech, na severním svahu odkryv perucko-korycanského souvrství; na jižním svahu teplomilná pastvina s význačnými druhy organismů.“

Vidoule

Je tvořena ze tří částí.

1. ČÁST

Jižní svahy s geologickými odkryvy, v jejich východní části jsou tvořeny jednak rozvolněnými porosty dřevin s lučními porosty, včetně teplomilných druhů v okolí skalních výchozů a dále zapojeným lesním porostem (ve východní polovině).

Vidoule

Rozvolněné porosty jsou tvořené výsadbami dřevin – především modřínu opadavého (Larix decidua), dubu letního (Quercus robur), lípy srdčité (Tilia cordata) a náletovými dřevinami – zejména břízou bělokorou (Betula pendula) a topolem osikou (Populus tremula). V okolí skalních stěn převládají mezofilní ovsíkouvé louky, až louky kulturní, s běžnými lučními druhy, jako je rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys agg.), srha říznačka (Dactylis glomerata) nebo třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum).

Vidoule

Zajímavější jsou vlastní skalnaté výchozy s četnými teplomilnými druhy, jako je mateřídouška časná (Thymus praecox), jahodník trávnice (Fragaria viridis), mochna stříbrná (Potentilla argentea), máčka ladní (Eryngium campestre), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a sveřep vzpřímený (Bromus erectus). Početnou populaci má  trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium).

Vidoule

V lesní (východní) části je zastoupena směs keřů a dřevin, včetně trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Podíl silnice jsou vysázeny duby letní (Quercus robur) a nechybí ani jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor mléč (Acer platanoides). Nejzajímavější je lesní porost s výsadbou lípy srdčité (Tilia cordata) a dubu červeného (Quercus rubra). V něm se vyskytuje zákonem chráněná okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), je zde ale poměrně vzácná.

Vidoule

2. ČÁST

Botanicky nejzajímavější je pastvina na mírnějším jižním svahu, v jeho západní části. Tato část naštěstí unikla neuváženým výsadbám nepůvodních dřevin. V suchých trávnících se vyskytuje řada teplomilných druhů, jako chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), krvavec menší (Sanguisorba minor), máčka ladní (Eryngium campestre), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), jitrocel prostřední (Plantago media) a další.

Vidoule

Ze vzácnějších druhů to je pipla osmahlá (Nonea pulla), která místy vytváří až souvislé porosty.

Vidoule

Dále rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), s menšími populacemi, spíše v desítkách trsů a nepočetně se objevuje i mateřídouška časná (Thymus praecox).

Vidoule

Louka místy přechází až do mezofilních ovsíkových luk s běžnými lučními druhy, jako je srha říznačka (Dactylis glomerata), lipnice luční (Poa pratensis), jetel luční (Trifolium pratense), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) nebo kakost luční (Geranium pratense). Zaznamenány byly i některé nebezpěčně se šířící druhy, jako třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) nebo invazní bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephallus).

3. ČÁST

Botanicky nejméně zajímavé jsou svahy na severním svahu stolové hory, které jsou zcela v lesním zápoji – tady převažuje význam geologický. Přítomná je pestrá směs různých druhů keřů a dřevin. Z keřů to je hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa sp.), trnka obecná (Prunus spinosa), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a šeřík obecný (Syringa vulgaris), z dřevin jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (A. platanoides), bříza bělokorá (Betula pendula) a dub letní (Quercus robur), z ovocných dřevin třešeň ptačí (Prunus avium) a jabloň domácí (Malus domestica).

Vidoule

Pod skalní stěnou je vysázený les s borovicí černou (Pinus nigra).

Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2018:

Acer negundo
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Alliaria petiolata
Anthriscus sylvestris
Arrhenatherum elatius
Ballota nigra
Barbarea vulgaris
Betula pendula
Brachypodium pinnatum
Bromus erectus
Bromus sterilis
Bunias orientalis
Calamagrostis epigejos
Campanula glomerata
Cardaria draba
Centaurea scabiosa
Centaurea stoebe
Cerastium arvense
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Clematis vitalba
Cornus sanguinea
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Dryopteris filix-mas
Echinops sphaerocephalus
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euphorbia cyparissias
Euphorbia peplus
Falcaria vulgaris
Festuca rupicola
Fragaria viridis
Fraxinus excelsior
Galium album
Geranium pratense
Geum urbanum
Hypericum perforatum
Chaerophyllum temulum
Chelidonium majus
Juglans regia
Laburnum anagyroides
Lamium album
Larix decidua
Ligustrum vulgare
Lotus corniculatus
Lycium barbarum
Malus domestica
Medicago sativa
Nonea pulla
Onobrychis viciifolia
Pinus nigra
Plantago lanceolata
Plantago media
Poa angustifolia
Poa nemoralis
poa pratensis
Polygonatum odoratum
Populus tremula
Potentilla argentea
Prunus avium
Prunus spinosa
Pseudotsuga menziesii
Pyrus communis
Quercus robur
Reseda lutea
Rhamnus cathartica
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Sambucus nigra
Sanguisorba minor
Securigera varia
Sisymbrium loeselii
Solidago canadensis
Sorbus torminalis
Syringa vulgaris
Taraxacum sect. Ruderalia
Taxus baccata
Thymus praecox
Tilia cordata
Trifolium pratense
Urtica dioica
Veronica chamaedrys agg.
Veronica prostrata
Vicia angustifolia
Vicia tenuifolia
Viola collina

Vidoule

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 20.6.2008, 24.4.2013 a 6.5.2018.

LogoPraha

 

Na projekt „Ohrožená pražská příroda“ finančně přispělo hlavní město Praha.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget