Tento příspěvek byl přečten333krát!

Přírodní památku Pitkovická stráň tvoří výslunná xerotermní stráň na skalnato-travnatém ostrohu Pitkovického údolí mezi Křeslicemi a Pitkovicemi. Na západní straně (v ochranném pásmu přírodní památka) hraničí s porostem borovice černé, dubu zimního a akátu, na východní straně je součástí chráněného území ještě navazující (asi čtyřicetiletá) doubrava a bývalý lom (asi 70 let nevyužívaný).

Pitkovická stráň

Zdejší mírně teplé klima charakterizuje průměrná roční teplota vzduchu 8,3 až 8,8°C a roční úhrn srážek 550-650 mm. Teplotní i vlhkostní hodnoty značně kolísají podle expozice, polohy a horninového podkladu lokality. Podle regionálně fytogeografického členění se přírodní památka nachází ve fytogeografickém okresu 64. Říčanská plošina, v podokresu 64a. Průhonická plošina.

Pitkovická stráň

Geologický podklad tvoří jílovité břidlice, prachovce a droby proterozoického stáří se svahovými hlínami na úpatí. Výchoz byl částečně narušen lomem. Místy jsou vyvinuty mělké půdy typů protoranker až kambický ranker, v údolní nivě glejové půdy. Geomorfologicky náleží chráněné území do okrsku Uhříněveské plošiny, má plochý reliéf s mělce zahloubeným údolím Pitkovického potoka a výrazněji vystupujícími pravobřežními svahy.

Pitkovická stráň

Předmětem ochrany je přírodovědecky cenné území s homogenními xerotermními společenstvy cévnatých rostlin, hraničním výskytem koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) na jihovýchodě Prahy a mizející chrpou chlumní (Centaurea triumfettii) na svazích skalnaté travnaté stráně, která je narušená malým lomem. Předmětem ochrany chráněného území je také zdejší fauna, zejména stepní fauna bezobratlých.

Pitkovická stráň

Nejcennější částí přírodní památky je xerotermní stráň, na kterou je vázán výskyt většiny ohrožených a chráněných druhů (Gagea bohemica, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Centaurea triumfettii, Pseudolysimachion spicatum, Trifolium alpestre, Potentilla arenaria a dalších).

Největší část pozvolně se svažující stráně pokrývá subtermofilní suchý trávník teplých oblastí svazu Koelerio-Phleion phleoidis, konkrétně as. Potentillo heptaphyllae-Festucetum rupicolae (syn.Pulsatillo pratensis-Avenuletum pratensis), tvořený převážně kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), ovsířem lučním (Avenula pratensis) a koniklecem lučním českým (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Vzácně v dolní části stráně roste chrpa chlumní (Centaurea triumfettii). Do těchto porostů proniká jak expanzivní ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), tak mezofilní druhy údolní nivy, jako je např. kakost luční (Geranium pratense) nebo vikev ptačí (Vicia cracca).

Pitkovická stráň

Součástí xerotermní stráně je na skalních teráskách a okrajích bývalého lomu ještě pionýrské společenstvo skalních výchozů s chmerkem vytrvalým svazu Hyperico perforati-Scleranthion perennis (as. Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis) a dále teplomilná acidofilní vegetace efemérních rozrazilů svazu Arabidopsion thalianae (as. Festuco-Veronicetum dillenii; syn. Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii) s jednoletými druhy, jako je rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), osívka jarní (Erophila verna), geofyt křivatec český (Gagea bohemica), objevují se zde vytrvalé druhy bylin, jako např. chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) nebo mochna písečná (Potentilla arenaria). V tomto neuzavřeném společenstvu se hojně uplatňují mechy, jako je ploník chluponosný (Polytrichum piliferum) a rohozub nachový (Ceratodon purpureus).

Pitkovická stráň

Na xerotermní stráň navazuje stěna lomu, která je téměř holá, výjimkou je např. sleziník severní (Asplenium septentrionale). V dolní části je lom tvořen sutí víceméně bez porostu, zaznamenány byly např. tyto druhy: Galeopsis angustifolia, Rumex acetosella, Scleranthus perennis, Hypericum perforatum, Verbascum lychnitis, Centaurea stoebe, Hieracium pilosella, Sedum reflexum, Festuca rupicola a také v dolní části ještě Pulsatilla pratensis subsp. bohemica. Na dolní část lomu navazuje v zazemněné části mezofilní ovsíková louka sv. Arrhenatherion, ve které se mimo Arrhenatherum elatius vyskytuje např. Echium vulgare, Centaurea stoebe, Dianthus carthusianorum, Verbascum lychnitis, Knautia arvensis agg., Galium pumilum nebo Trifolium arvense.

Pitkovická stráň

Součástí chráněného území je i druhotně vysázená doubrava s dubem letním (Quercus robur) s chudým bylinným patrem. Převládá Poa nemoralis, z dalších druhů: Ribes rubrum, Geum urbanum, Arrhenatherum, Torilis japonica, Galium aparine, Ribes uva-crispa, Anthriscus sylvestris, Agrimonia eupatoria, Geranium robertianum, Carex muricata agg. V bylinném patru (jako semenáčky dřevin) a křovinném patru se objevují Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Prunus avium, Prunus spinosa, Rosa sp., Crataegus sp., Sambucus nigra, Malus domestica nebo Euonymus europaeus.

Pitkovická stráň

Okrajově do území zasahuje lesní porost navazující na údolní nivu. Je tvořený dřevinami a bohatě vyvinutým bylinným a zejména keřovým patrem. Z dřevin zejména duby Quercus robur, Q. petraea, dále Prunus avium, Fraxinus excelsior, z keřů Sorbus aucuparia, Rosa sp., Crataegus sp., Sambucus nigra. V navazujícím lemu od cesty, který je ještě součástí přírodní památky, byly nalezeny Filipendula ulmaria, Urtica dioica, Geranium pratense nebo Potentilla anserina.

Pitkovická stráň

Z živočichů jsou nevýznamnější stepní druhy bezobratlých živočichů: střevlíkovití Ophonus puncticollis, Harpalus subcylindricus, z mandelinkovitých Cryptocephalus fulvus, z nosatcovitých Apion pubescens, Otiorhynchus conspersus. Z motýlů je zde zákonem chráněný otakárek fenyklový (Papilio machaon) i žluťásek barvoměnný (Colias alfacariensis). Hnízdí zde několik běžných druhů ptáků, např. konopka obecná (Carduelis cannabina) a strnad obecný (Emberiza citrinella). Ze savců jsou zajímavé nálezy myšice lesní (Apodemus flavicollis).

Pitkovická stráň

Území je pozůstatkem dřívějších pastvin, které se ještě koncem 19. století souvisle táhly na svazích údolí zdejších potoků, později všude došlo k výsadbě nevhodné směsi jehličnatých a listnatých dřevin (včetně akátu a borovice černé). Intenzivní management probíhá na Pitkovické stráni od poloviny 80. let 20. století, mimo jiné se jednalo o odstraňování výmladkových a náletových dřevin – růže, trnky, dub a akát, díky kterým lokalita nezarostla křovinami.  V současné době zde probíhá kosení a řízená pastva ovcí a koz.

Pitkovická stráň

Seznam druhů nalezených v přírodní památce v letech 2009 a 2018:

Acer platanoides (2009, 2018)
Acer pseudoplatanus (2009, 2018)
Agrimonia eupatoria (2009)
Agrostis capillaris (2018)
Achillea millefolium agg. (2018)
Anthriscus sylvestris (2009)
Armeria vulgaris (2018)
Arrhenatherum elatius (2009, 2018)
Asperula cynanchica (2018)
Asplenium septentrionale (2018)
Avenula pratensis (2009)
Carex muricata agg. (2009)
Centaurea jacea (2018)
Centaurea stoebe (2009, 2018)
Centaurea triumfettii (2009)
Convolvulus arvensis (2018)
Crataegus sp. (2009, 2018)
Dactylis glomerata (2018)
Dianthus carthusianorum (2009, 2018)
Dryopteris filix-mas (2018)
Echium vulgare (2009, 2018)
Erophila verna (2009)
Euonymus europaea (2009, 2018)
Euphorbia cyparissias (2018)
Festuca rupicola (2009, 2018)
Filipendula ulmaria (2009)
Fraxinus excelsior (2009, 2018)
Gagea bohemica (2009)
Galeopsis angustifolia (2009)
Galium aparine (2009)
Galium pumilum (2009)
Galium verum (2018)
Geranium pratense (2009)
Geranium robertianum (2009)
Geum urbanum (2009)
Hieracium pilosella (2009, 2018)
Humulus lupulus (2018)
Hypericum perforatum (2009, 2018)
Jasione montana (2018)
Knautia arvensis agg. (2009, 2018)
Koeleria macrantha (2018)
Ligustrum vulgare (2018)
Lychnis viscaria (2018)
Malus domestica (2009)
Odontites vernus subsp. serotinus (2018)
Pimpinella saxifraga (2018)
Plantago lanceolata (2018)
Poa nemoralis (2009, 2018)
Poa pratensis (2018)
Potentilla anserina (2009)
Potentilla arenaria (2009, 2018)
Potentilla argentea (2018)
Potentilla tabernaemontani (2018)
Prunus avium (2009, 2018)
Prunus spinosa (2009, 2018)
Pseudolysimachion spicatum (2009, 2018)
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (2009, 2018)
Pyrethrum corymbosum (2018)
Quercus petraea (2009)
Quercus robur (2009, 2018)
Ribes rubrum (2009)
Ribes uva-crispa (2009, 2018)
Rosa sp. (2009, 2018)
Rumex acetosa (2018)
Rumex acetosella (2009, 2018)
Salvia pratensis (2018)
Sambucus nigra (2009, 2018)
Scabiosa ochroleuca (2018)
Scleranthus perennis (2009, 2018)
Sedum reflexum (2009, 2018)
Senecio jacobaea (2018)
Solidago canadensis (2018)
Sorbus aucuparia (2009, 2018)
Teucrium chamaedrys (2018)
Thymus pulegioides (2018)
Torilis japonica (2009)
Trifolium alpestre (2009, 2018)
Trifolium arvense (2009)
Urtica dioica (2009)
Verbascum lychnitis (2009, 2018)
Veronica dillenii (2009)
Vicia cracca (2009)

Pitkovická stráň

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 13.4.2007, 3.7.2009 a 19.8.2018.

LogoPraha

 

Na projekt „Pražskou přírodou – poznávání a propagace přírodně cenných lokalit a ohrožených druhů“ finančně přispělo Hlavní město Praha.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget