Tento příspěvek byl přečten1493krát!
Syn.: Chamaedrys officinalis (Lam.) Moench; Monochilon rubellus Dulac; Teucrium chamaedrys subsp. chamaedrys; Teucrium chamaedrys var. albiflorum Bellynck; Teucrium chamaedrys var. semiglaucum Sennen; Teucrium multiflorum L.; Teucrium officinale Lam.; Teucrium pseudochamaedrys Wender.; Teucrium veronicifolium Salisb.
Čeleď: Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
Popis: Aromatické polokeře (bez zápachu), oddenek větvený, dřevnatý, s podzemními výběžky. Lodyhy na bázi dřevnatějící, četné, vystoupavé, 10–30(–50) cm, hustě listnaté, měkce chlupaté žláznatými i krycími chlupy. Listy obvejčité až podlouhlé, 2–3 x 1–1,5 cm , čepel listů na bázi celokrajná, jinak vroubkovaná, se 4–6(–8) páry zubů, po obou stranách měkce chlupaté, listy s čepelí v krátký řapík zúženou, horní listy plynule přecházejí v listeny listeny zdéli nebo o málo delší než květy. Květenství je řídký až středně hustý lichoklas, složený z 2–4(–6)květých lichopřeslenů, listeny podobné listům, květy dlouze stopkaté (květní stopky 2–4 mm dlouhé), kalich trubkovitě zvonkovitý, 5–8 mm, chlupatý, s krycími i žláznatými chlupy, zřídka olysalý, do 2/3 dělený ve stejné, trojúhle kopinaté cípy, koruna 10–15 mm, červenofialová, růžová, vzácně bílá, trubka uvnitř lysá, dolní pysk vně chlupatý. Tvrdky vejčité, 1,2 – 1,7 mm dlouhé, lysé. Kvete od července do srpna.
Záměny: Nejpodobnější je ožanka hroznatá (Teucrium botrys), která roste na obdobných stanovištích, nezřídka i společně na jednom svahu – ale zatímco ožanka kalamandra je druhem spíše horních částí skal, tak ožanku hroznatou najdeme spíše na suti v dolních částech svahu. Ožanka hroznatá má také více dělené listy (peřenodílné až peřenosečné). Růžově fialové květy má také ožanka čpavá (Teucrium scordium), ta ale roste na zamokřených místech.
Ekologie: Suché výslunné stráně a skály, kamenité až štěrkovité svahy, lesní lemy, louky, okraje cest, lesostepi, půdy často vápenaté.
Rozšíření v České republice: Nejčastější je v teplých oblastech středních Čech a jižní Moravy, kde může být místy až dosti hojná (a vytvářející až souvislé porosty), do středních poloh zasahuje už jen roztroušeně.
Výskyt na území Městské části Prahy 6: Častý druh výslunných a kamenitých svahů jak v Šáreckém údolí, tak také v kaňonu Vltavy. V Šáreckém údolí roste v přírodní rezervaci Divoká Šárka a v přírodních památkách Vizerka, Jenerálka, Zlatnice, Nad mlýnem a Dolní Šárka. Na vhodných místech se ale objevuje i mimo chráněná území. Četné výskyty má i v přírodní památce Baba.
Celkové rozšíření: Areál zahrnuje velkou část jižní a střední Evropy, na východě zasahuje až k řece Don, na jih po Kaspické moře a Írán, Turecko, Sýrii a Libanon. Roste také v Maroku, Alžírsku a Tunisku, synantropní výskyt má na Britských ostrovech.
Ohrožení: Patří k druhům vyžadujících další pozornost – málo dotčeným taxonům (C4a/ LC), zákonem není chráněn.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno v přírodní rezervaci Podhoří 16.6.2005, 19.6.2007 a v přírodní památce Zámky 6.7.2009.
Na projekt finančně přispěla Městská část Praha 6.