Tento příspěvek byl přečten46krát!

Přírodní památka Dvorecké stráně patří k jednomu z nejmladších chráněných území v Praze. Vyhlášena byla v květnu roku 2017. Nachází se v širším centru Prahy – dva kilometry jižně od Vyšehradu, v Podolí, v místní části zvané Dvorce. Je součástí svahů pod Kavčími horami, jejíž severní část byla vyhlášená jako přírodní památka Podolský profil už v roce 1988. Předmětem ochrany chráněného území je zdejší fauna, zejména stepní fauna bezobratlých, vázaná na homogenní xerotermní společenstva cévnatých rostlin. V lesním porostu je zachovalá bohatá populace okrotice bílé (Cephalanthera damasonium).

Dvorecké stráně

Geologickým podkladem jsou horniny prvohor (paleozoika) – konkrétně horniny siluru epochy ludlow a přídolí (vápence a vápnité břidlice) a spodního devonu (vápence nebo vápence s vložkami břidlic). Ty tvoří geologický podklad severní poloviny sledovaného území a to až ke hřišti u Kavčích hor (tedy včetně přírodní památky Podolský profil). Bazaltová žíla z období siluru (epocha llandovery, wenlock) je zmapována v úzkém pruhu pod hřištěm u Kavčích hor až k zahradám nad křižovatku ulic Podolská a Jeremenkova.

Dvorecké stráně

V jižní polovině sledovaného území, tedy zejména na jižně a jihozápadně orientovaných svazích nad ulicí Jeremenkova jsou podkladem horniny svrchního ordoviku, zejména tmavošedé jílovce a prachovce, na které východním směrem navazují zelenavé jílovce a jílovité břidlice. Jižně od hřiště u Kavčích hor směrem k zahrádkám nad křižovatku ulic Podolská a Jeremenkova byly zmapovány pískovce, prachovce a jílovité břidlice.

Dvorecké stráně

Podle historického snímku z let 1837-1852 se studované území nachází v místech bývalé osady Dvorce (Dworetz). Svahy byly bez vzrostlé vegetace, zakreslená zeleň na západních a jižních svazích Dvorců byla evidentně využívána především jako sady, nelze ale ani vyloučit, že část svahů nebyla vůbec využívána (zejména západní svahy nad Podolskou ulicí, sadové výsadby na jižním svazích jsou patrné i z pozdějších leteckých snímků).

Dvorecké stráně

Vegetačně patří nejcennější části mezi polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia). Jedná se o xerotermní, do různé míry zarůstající stráně, především širokolisté suché trávníky sv. Bromion erecti, se silnou dominancí sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus) a s menším zastoupením dalších teplomilných druhů. V menší míře to jsou úzkolisté suché trávníky sv. Festucion valesiaceae. Ty jsou na vystupujících skalních výchozech druhově bohatší. Zajímavé jsou ještě mladé výsadby lípy srdčité (Tilia cordata) s výskytem bohaté populace okrotice bílé (Cephalanthera damasonium).

Dvorecké stráně

Celkově lze chráněné území rozdělit do několika částí. Tou nejcennější jsou výslunné stepní stráně nad ulicí Jeremenkova zařaditelné do svazu Bromion erecti, intenzivně zarůstající zejména trnkami (Prunus spinosa) a růžemi (Rosa canina). Součástí plochy je také žada nepůvodních (vysázených) druhů, např. kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), skalníky (Cotoneaster sp. hort. cult.), modřín opadavý (Larix decidua) a další. Do společenstev teplomilních trávníků vstupují i druhy ruderální, jako je např. hulevník Loeselův (Sisymbrium loeselii) nebo vesnovka obecná (Cardaria draba).

Dvorecké stráně

Významná je především výslunná stráň – příkrý svah nad ulicí Ke Hlásce. Součástí plochy jsou svahy tvořené teplomilnými trávníky a křovinami. Ve východní části plochy se nacházejí výchozy skalek s druhy vázanými na skalnaté podklady, jako je rozchodník bílý (Sedum album), penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum) nebo pelyněk ladní (Artemisia campestris). U pěšiny cca 50 m nad těmito skalkami byl zjištěn výskyt kavylu vláskovitého (Stipa capillata). Převažují širokolisté suché trávníky s dominujícím sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a trýzelem škardolistým (Erysimum crepidifolium). Na výchozech skalek mají tyto porosty až charakter úzkolistých suchých trávníků. Po zavedení pravidelné péče – prořezání křovin, kosení a ideálně i pastvy se jedná o velmi perspektivní část atraktivní pro řadu druhů bezobratlých živočichů.

Dvorecké stráně

Významnou část tvoří lesní porost pod travnatou plochou navazující na hřiště u Kavčích hor. Podle historických snímků byl na bezlesí vysazen sad (převážně třešňový), a to přibližně na začátku 70. let 20. století (možná už na přelomu 60. a 70. let 20. století). Sad byl na začátku 80. let 20. století částečně dosazován dřevinami (ale jen částečně – zalesnění se dočkaly hlavně plochy 5 a 6). V dalším období docházelo k zarůstání křovinami. Dnes je plocha pestrou směsí dřevin a křovin s různým zápojem a výškou a starými torzy třešní. V dřevinném patře je možné najít především lípu srdčitou (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), borovici lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua).

Dvorecké stráně

Zajímavější je lesní porost nad ulicí Pod Pekařkou tvořený výsadbou lípy srdčité (Tilia cordata) s mimořádně bohatým nalezištěm okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) v řádech několika stovek jedinců. Bylinné patro je vesměs chudé. Alespoň část plochy byla v minulosti třešňovým sadem.

Dvorecké stráně

Ze vzácných druhů stojí za zmínku výskyt skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus), trýzelu škardolistého (Erysimum crepidifolium), strdivky sedmihradské (Melica transsilvanica), kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a mateřídoušky panonské (Thymus pannonicus). Z motýlů se objevuje batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (A. iris), žluťásek jižní (Colias alfacariensis), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon) a  vřetenuška pozdní (Zygaena laeta). Z plazů je relativně hojná ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Dvorecké stráně

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 19.4.2007, 20.4.2007, 13.7.2007, 8.5.2018 a 30.6.2018.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget