Tento příspěvek byl přečten1144krát!

Chráněné území se nachází na pravém břehu Vltavy, v širším centru Prahy – dva kilometry jižně od Vyšehradu. Je součástí svahů pod Kavčími horami (na jižních svazích byla v roce 2017 vyhlášena přírodní památka Dvorecké stráně). Podolský profil je Pražanům známý zejména tím, že tvoří skalní kulisu plaveckému bazénu v Podolí. Předmětem ochrany je geologický profil hranicí silur-devon, s odkrytými souvrstvími přídolským, lochkovských, pražským a významné naleziště zkamenělin ve vápencích a vápnitých břidlicích. Jako přírodní památka byl Podolský profil vyhlášen v roce 1988.

Podolský profil

Geologickým podkladem jsou horniny prvohor (paleozoika) – konkrétně horniny siluru epochy ludlow a přídolí (vápence a vápnité břidlice) a spodního devonu (vápence nebo vápence s vložkami břidlic). Ty tvoří geologický podklad severní poloviny sledovaného území a to až ke hřišti u Kavčích hor (tedy včetně přírodní památky Podolský profil). Přírodní památka představuje poslední dobře přístupné výchozy požárského souvrství, umožňující zároveň studium hraničních poloh mezi silurem a devonem na opěrném profilu k mezinárodnímu stratotypu této hranice v ČR, současně se jedná o naleziště zkamenělin v siluru a v devonu – zejména mlžů, gastropodů, hlavonožců, trilobitů, lilijic a tentakulitů (Kříž 1999, Kříž in Kubíková & al. 2005).

Podolský profil

Území bylo poznamenané lomovou činností, která byla situována „pod Kavčím vrchem“, mezi Podolí a Dvorce, nejstarší zmínky o těžbě vápenců pocházejí z roku 1770. Posledním vlastníkem lomů (Prokop 1951 in Kříž 1999) byly lomy České vápenice a cementárny, n.p. s označením podniku „Podolská cementárna“, vápenec byl podle kvality těžen na vápno (vysokoprocentní vápence) a cement (odpad). Cementárna byla v činnosti do roku 1941, koncem padesátých let 20. století byla zbourána a na jejím místě byl v první polovině 60. let 20. století vybudován plavecký stadion v Podolí (Kříž 1999).

Podolský profil

Asanace ploch po zrušení cementárny byly upravovány sadovnicky a osázeny většinou nepůvodními dřevinami, např. javorem tatarským (Acer tataricum),  žanovcem měchýřníkem (Colutea arborescens), skalníky (Cotoneaster hort. cult.), jalovci (Juniperus hort. cult.), zimolezem tatarským (Lonicera tatarica), hlohyní šarlatovou (Pyracantha coccinea), pámelníkem bílým (Symphoricarpos albus), objevuje se ale i borovice kleč (Pinus mugo). Území neprospěly ani výsadby invazivně se šířících dřevin, jako je kustovnice cizí (Lycium barbarum) nebo šeřík obecný (Syringa vulgaris).

Podolský profil

Plochu přírodní památky lze rozdělit do celkem čtyř různých celků. Jednak je to vlastní skalní amfiteátr, potom horní okraje svahů nad plaveckým bazénem, křoviny severně od skalního amfiteátru a křoviny jižně od něj (nad domem čp. 64 v Podolské ulici, resp. mezi tímto domem a plaveckým stadionem).

Vlastní skalní amfiteátr představuje jádro přírodní památky Podolský profil. Vegetačně odpovídá ochuzeným společenstvům teplomilné skalní vegetace. V horních částech svahů se na místech travnatých plošin mimo skalních stěny vyskytují luční druhy, např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata) a další. Vzhledem k časté návštěvnosti (místa pro opalování), se objevují také druhy sešlapávaných stanovišť, např. truskavec (Polygonum aviculare agg.). Tato část je také velmi silně ruderalizována. Plocha je také poznamenána výsadbou nepůvodních okrasných dřevin. Ze vzácnějších teplomilných druhů zde roste skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), kostřava sivá (Festuca pallens), kostřava walliská (Festuca valesiaca), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum) a kalina tušalaj (Viburnum lantana).

Podolský profil

Porosty na horních okrajích svahů nad plaveckým bazénem, resp. nejhořejší víceméně zalesněná část nad skalnatým amfiteátrem, jsou tvořeny výsadbami často nepůvodních dřevin (po zrušení cementárny a po začátku výstavy plaveckého stadionu). Z dřevin převažuje borovice černá (Pinus nigra) a bříza bělokorá (Betula pendula), v keřovém patru dominuje svída krvavá (Cornus sanguinea) a mahalebka obecná (Prunus mahaleb), bylinný podrost je zastoupen nitrofilními druhy rostlin, jako je vlaštovičník větší (Chelidonium majus), česnáček lékařský (Alliaria petiolata) bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), rozrazil z okruhu rozrazilu břečťanolistého (Veronica hederifolia agg.) a další.

Podolský profil

Při okrajích plochy (resp. v její horní části) se objevují luční enklávy s běžnějšími lučními druhy mezofilních ovsíkových luk (svazu Arrhenatherion), jako je srha říznačka (Dactylis glomerata) nebo hluchavka bílá (Lamium album), ve svažitějších a otevřenějších částech jsou zastoupeny druhy širokolistých suchých trávníků (svazu Bromion erecti), jako je prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum) nebo trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium).

Podolský profil

Severně od skalního amfiteátru, už v padesáti metrovém ochranném pásmu přírodní památky,  se nachází plocha křovin a dřevin. Podle výskytu přestárlých nebo již odumřelých ovocných dřevin se v minulosti jednalo pravděpodobně o sad, v současnosti intenzivně zarůstá náletovými dřevinami a křovinami (zejména javory – Acer platanoides a mahalebkami – Prunus mahaleb). Po obvodu do ulice U vápenné skály jsou pravidelně vysázeny lísky (Coryllus avellana).

Podolský profil

V křovinných porostech nad domem čp. 64 v Podolské ulici, resp. mezi tímto domem a plaveckým stadionem, převažují svídy (Cornus sanguinea), méně často se uplatňují další dřeviny jako jsou třešně (Prunus avium) nebo mahalebka obecná (Prunus mahaleb). V rozvolněných porostech křovin se objevují enklávy teplomilných trávníků s trýzelem škardolistým (Erysimum crepidifolium),  prorostlíkem srpovitým (Bupleurum falcatum) nebo violkou srstnatou (Viola hirta).

Podolský profil

Závěrem lze shrnout, že se v přírodní památce Podolský profil (v části, která bývala lomem) objevují zejména úzkolisté suché trávníky svazu Festucion valesiaceae a skalní vegetace s kostřavou sivou (svaz Alysso-Festucion pallentis). Jde spíše o fragmenty těchto společenstev, v minulosti narušených výsadbami nepůvodních dřevin. Ze zajímavějších druhů zde byl nalezen sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum) a trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) řazený mezi ohrožené druhy, dále  skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), kostřava sivá (Festuca pallens), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) a kalina tušalaj (Viburnum lantana) řazené mezi druhy vyžadující další pozornost (C4a). Z nedávné doby je odtud uváděna i tařice skalní (Aurinia saxatilis; Kubíková et al. 2005).

Podolský profil

Literatura:

Kubíková J., Ložek V, Špryňar P. & kol. (2005): Praha. – In: Mackovčin P. a Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek XII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 304 p.

Kříž J. (1999): Geologické památky Prahy. – Český geologický ústav, Praha.

 

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech: 10.3.2007, 20.4.2007 a 13.7.2007.

LogoPraha

 

Na projekt „Ohrožená pražská příroda“ finančně přispělo hlavní město Praha.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget