Přírodní rezervace Homolka se nachází v jižní části Prahy, na levém břehu Vltavy, mezi městskými částmi Velká Chuchle, Slivenec a Malá Chuchle, na jižních svazích bočního údolí ve Velké Chuchli. Společně s přírodní rezervací Chuchelský háj tvoří evropsky významnou lokalitu Chuchelské háje. Důvodem vyhlášení v roce 1982 byla jak společenstva skalních stepí tak také geologický význam území – geologické profily v podobě skalních výchozů a stěn opuštěných lomů dokumentují vývoj pražské prvohorní pánve, který začíná svrchní částí požárského souvrství a pokračuje lochkovským a pražským souvrstvím. Mezinárodně významné je typické naleziště zkamenělin.
Botanicky nejzajímavější jsou jižně orientované svahy nad údolím. První pěkná step od východu (nad ulicí Pod Akáty) patří mezi velmi cennou plochu chráněného území. Mezi jinými zde roste bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), která je v západní části plochy rozšířena vzácně, ve východně roztroušeně až hojně. Dále trýzel škardolistý (Erysimumcrepidifolium), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), vzácně lze nalézt oman srstnatý (Inula hirta).
Přes mělké údolí na západ se nachází další step, která tvoří i centrální část chráněného území, nachází se ve svazích nad ulicí V Dolích, na začátku hlavní přístupové cesty. Zahrnuje dva základní typy společenstev – v severovýchodní části se jedná o zapojená společenstva širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti, v jihozápadní části skály a sutě odpovídající z největší části skalní vegetaci s kostřavou sivou (svaz Helianthemo cani-Festucion pallentis). Vyskytuje se zde řada chráněných a ohrožených druhů: vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), oman srstnatý (Inula hirta), devaterník šedý (Helianthemum canum), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) nebo vzácně žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum).
Nejzápadnější část přírodní rezervace pod kótou Homolka je tvořena suťovými svahy. Převažuje zde skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens), svaz Helianthemo cani-Festucionpallentis. V nižších částech také širokolisté suché trávníky s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum, asociace Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati). Vyskytuje se zde řada významných druhů, jako je bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), oman srstnatý (Inulahirta) nebo vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa). Velmi pěkné a husté porosty zde vytváří silně ohrožená žlutucha smrdutá (Thalictrum foetidum) a to především na suti a hůře přístupných suťových svazích.
Zajímavé jsou ještě prudké svahy ze severní strany vrchu Homolka s rozvolněnými porosty širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti a především skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens), svaz Helianthemo cani-Festucionpallentis. V dolní části se společenstvy suchých bylinných lemů svazu Geranion sanguinei s řimabou chocholičnatou (Pyrethrum corymbosum) a sasankou lesní (Anemone sylvestris – i několik desítek při okraji křovin, méně ve vlastním svahu).
Vegetačně patří mezi nejzajímavější části nelesní společenstva – skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens), svaz Helianthemo cani-Festucionpallentis. Jedná se jednak o skalní vegetaci s česnekem šerým horským (asociace Allio montani-Sedetum boloniensis) na místech, kde strmá skála vytváří drobné terásky s nahromaděnou sutí. A suché hercynské pěchavové trávníky (asociace Carici humilis-Seslerietum caeruleae) – objevuje se na jižních svazích, ale o menším sklonu do 30° – na místech obvykle bez výrazných terásek a nahromadění suti. Porosty úzkolistých suchých trávníků, svaz Festucion valesiaceae jsou na mírnějších sklonech a s vyvinutějším půdním profilem reprezentovány středočeskými a severočeskými skalními stepmi s kostřavou walliskou (asociace Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae). Na méně exponovaných místech s hlubší půdou jsou vyvinuty širokolisté suché trávníky, svaz Bromion erecti.
Lesní společenstva jsou reprezentována hercynskými dubohabřinami, svazu Carpinion, především černýšová dubohabřina asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum. Tvoří pěkný jarní aspekt s ptačincem velkokvětým (Stellaria holostea), jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), svízelem lesním (Galium sylvaticum) nebo černýšem hajním (Melampyrum nemorosum). V nejvyšších polohách lesního celku je vyvinuto společenstvo suché acidofilní doubravy, svaz Genisto germanicae-Quercion, konkrétně mezofilními acidofilními doubravami (asociace Luzulo albidae-Quercetum), tvořené směsí dubu zimního (Quercus petraea) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Zpravidla se objevuje na živinami chudých substrátech.
Seznam druhů nalezených v přírodní rezervaci Homolka v roce 2010:
Poslat emailem
