Příroda na území hlavního města Prahy má v řadě ohledů výjimečné postavení. Na jedné straně v něm nalézáme husté zalidnění, rozvinutý průmysl a především největší urbanizované plochy českých zemí včetně komunikačních sítí, na druhou stranu až překvapivě vysokou diverzitu přírodních poměrů.
Souběh celé řady vzájemně propojených faktorů podmiňuje pestrost přírody Prahy. Mezi jinými zde probíhá styk velkých geologických jednotek, které se následně odpovídajícím způsobem projevují i ve vegetaci a také říční koridory směřující do území Prahy ze všech stran. V oblasti Prahy je vyvinuto několik ekofenoménů, podmiňují utváření živé přírody a jsou odvozeny od geologických a geomorfologických poměrů. Nejvýznamnější je říční ekofenomén v kaňonovitých údolích (zejména kaňonovité údolí řeky Vltavy, příkladem může být Šárecký potok v Divoké Šárce), ekofenomén vrcholový a dále krasový v Českém krasu. Přírodní celky na území Prahy lze rozdělit do několika kategorií: především to jsou vlastní zvláště chráněná území, významné krajinné prvky a prvky tzv. územního systému ekologické stability. Na území Prahy jsou také plochy, které jsou evidované jako potencionální evropsky významné lokality (území navržené do soustavy NATURA 2000). Zatímco na kategorie přírodních parků, významné krajinné prvky a prvky územního systému ekologické stability se vztahuje režim obecné ochrany, jsou chráněná území vyhlášena v režimu tzv. zvláštní ochrany jako přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná území. Na území Prahy se nacházejí zvláště chráněná území kategorie národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka.
Zvláště chráněná území Prahy, u nichž je příslušným orgánem ochrany přírody Magistrát hlavního města Prahy (kategorie přírodní památka, přírodní rezervace):
Zvláště chráněná území Prahy, u nichž je příslušným orgánem ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí (kategorie národní přírodní památka):
Barrandovské skály
Černá rokle
Cikánka I
Dalejský profil
Lochkovský profil
Požáry
U Nového mlýna
Český kras, jako chráněná krajinná oblast, byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 12. dubna 1972 na území o rozloze 12 823 ha. Mimo Prahu zasahuje také do okresů Praha-západ a Beroun ve Středočeském kraji. Český kras je jedinečné území především z hlediska stratigrafie siluru a devonu, světové geologie a výzkumu vývoje života v těchto obdobích. Je to rovněž největší vápencové území v Čechách, které se vyznačuje zachovalými rozsáhlými plochami společenstev lesostepí, listnatých lesů a skalních stepí, s velmi bohatou přirozenou květenou a zvířenou. Pestrost přírody je zde značně ovlivněna krasovým a říčním fenoménem. Řada druhů bezobratlých živočichů a rostlin se vyskytuje právě jenom v Českém krasu.
Zvláště chráněná území Prahy na území CHKO Český kras, u nichž je příslušným orgánem ochrany přírody Správa CHKO Český kras (kategorie přírodní památka,přírodní rezervace):
Hvížďalka
Klapice
Radotínské údolí
Staňkovka
Území soustavy Natura 2000
Natura 2000 je soustava chráněných území, které na svém území vytvářejí podle jednotných pravidel všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, vzácné či svým výskytem vázané jen na určitou oblast (endemické) a nejvíce ohrožené.
Na území Prahy se v současnosti jedná o tyto lokality:
Posláním přírodních parků je především ochrana krajiny. S tím souvisí i omezení výstavby v místech, kde by mohlo dojít k narušení celkového krajinného rázu. Na území Prahy bylo dosud vyhlášeno celkem 11 přírodních parků, zahrnují různé typy krajin. Ve vyhlášených přírodních parcích Prahy převládá typ parků s harmonickou kulturní krajinou, které zahrnují složité krajinné struktury vzniklé optimálním způsobem využívání. Zastoupeno je několik druhů vegetačních formací, kde může mít důležitý význam i architektura a struktura sídel (Prokopské a Dalejské údolí). Další typ parků zahrnuje především velké lesní komplexy s dalšími přírodními fenomény a s omezeným zastoupením jiných vegetačních formací a sídel (Klánovice-Čihadla). Velkou část vyhlášených přírodních parků lze zařadit do obou typů. Několik přírodních parků je vázáno na krajinu podél konkrétního toku (např. Drahaň-Troja, Šárka-Lysolaje, Rokytka).
Botič-Milíčov
Drahaň-Troja
Hostivař-Záběhlice
Klánovice-Čihadla
Košíře-Motol
Modřanská rokle-Cholupice
Prokopské a Dalejské údolí
Radotínsko-Chuchelský háj
Rokytka
Říčanka
Šárka-Lysolaje
Jak na území přírodních parků, tak mimo ně, jsou vymezeny tzv. prvky územního systému ekologické stability. Jde o vzájemně propojený soubor pozměněných a přirozených, přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu v krajině. Rozlišuje se nadregionální, regionální a místní (lokální) systém ekologické stability. Jejich základní prvky tvoří biokoridory a biocentra, přičemž biocentra umožňují trvalou existenci ekosystému, biokoridory umožňují pouze jejich migraci mezi biocentry.
Prvky územních systémů ekologické stability jsou vymezovány v rámci územních plánů měst a obcí. Jejich schválením je pak možné zajistit zvýšenou péči i o méně cenné ekosystémy, které v přírodě plní důležitou funkci (působení na méně stabilní části krajiny, migrace organismů).
V krajině je možné nalézt ještě významné krajinné prvky. Jsou definovány jako geomorfologicky, ekologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou rybníky, jezera, údolní nivy, lesy, rašeliniště a vodní toky . Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, trvalé travní plochy, stepní trávníky, remízy, meze, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně parků a historických zahrad. Na území Prahy jsou tak například všechny vodní toky, lesy a rybníky současně již významnými krajinnými prvky. Mezi registrované plochy patří např. skalnatý suk v Dolních Chabrech, který se nachází v ulici Pod zámečkem.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 16.4.2013 (podle textu ze dne 8.10.2007).
Na projekt „Ohrožená pražská příroda“, finančně přispělo Hlavní město Praha.
Poslat emailem
