Tento příspěvek byl přečten209krát!

Syn.: Veronica campestris Schmalh.; Veronica succulenta All.; Veronica verna auct. non L.; Veronica verna var. campestris Schmalh.; Veronica verna var. dillenii (Crantz) Hayek; Veronica verna var. longistyla Ces., Pass. & Gibelli

Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité

Veronica dillenii

Popis: Rostliny jednoleté, 10 – 30 cm vysoké, hustě žláznaté. Lodyha přímá, nevětvená nebo větvená v několik přímých větví. Listy vstřícné, masité, prostřední v obrysu vejčité, peřenosečné, ve 3 – 7 podlouhlých nebo laločnatých úkrojků. Květenství je všestranný hrozen, mnohokvětý, ve všech částech krátce obloukovitě vzhůru chlupatý a dosti hustě odstále žláznatý, po odkvětu se prodlužující, květy v hroznu, koruna 4 – 6 mm v průměru, tmavomodrá, prašníky tmavě modré, blizna fialová. Tobolky ledvinité, zdéli nebo kratší kališních cípů, 3,5 – 4,5 mm dlouhé, výrazně zploštělé, a po okraji s výrazným kýlem čnělka 1,5 mm dlouhá, delší než zářez tobolky. Semena plochá, v obrysu široce eliptická, 1,2 mm dlouhá a 1 mm široká. Kvete v dubnu až květnu.

Veronica dillenii

Veronica dillenii

Záměny: Velmi podobný je rozrazil jarní (Veronica verna), jeho čnělka nepřesahuje zářez tobolky, květy mají prašníky bělavé a bliznu bílou.

Veronica dillenii

Ekologie: Výslunné travnaté a kamenité stráně, skalní stepi, úhory, písčiny, cesty a okraje vinic.

Veronica dillenii

Veronica dillenii

Rozšíření v České republice: V teplejších oblastech místy dosti hojný (zejména severozápadní a střední Čechy, jižní a střední Morava), ve středních polohách jen na vápnitých horninách nebo v říčních údolích.

Veronica dillenii

Výskyt na území Městské části Prahy 6 (s širšími vztahy na území Prahy): Výskyt v Praze je možné rozdělit do třech oddělených sektorů. Tou první jsou okraje jihovýchodní Prahy – zde jsou nálezy velmi roztroušené až vzácné (i když lokálně se může jednat o populace s dosti hojným výskytem), jedná se o chráněná území Pitkovická stráň, Mýto, Údolí Kunratického potoka, Modřanská rokle, menší výslunné skalky na území městských částí Benice a Královice. Druhou oblastí jsou výběžky Českého krasu – především Prokopské údolí a navazující chráněná území (Pod Žvahovem, Ctirad, U bránického pivovaru a další), překvapivě není znám z Radotínského údolí, ale mohou zde pouze chybět údaje. Silné populace má ve třetí části, kterou je kaňonovité údolí Vltavy v severní části Prahy od Troji až po Zámky a Suchdol a to včetně navazujících menších údolí (Šáreckého údolí, Údolí Únětického potoka, Čimického údolí). Území Prahy 6 tak představuje významnou oblast soustředěného výskytu – řada nálezů pochází z Šáreckého údolí: přírodní rezervace Divoká Šárka a přírodní památky Vizerka, Jenerálka, Nad mlýnem, Dolní Šárka, ale i další výslunné svahy v údolí, které zákonné ochrany nepožívají: skála nad ulicí Horoměřická nebo nad lomem v závěru Šáreckého údolí (zřejmě ještě ochranné pásmo přírodní památky Baba). V kaňonu Vltavy to jsou početné populace v přírodní památce Baba a roste i na blízkých Podbabských skalách.

Veronica dillenii

Veronica dillenii

Celkové rozšíření: Těžiště rozšíření je ve střední a východní Evropě, dále na východ roste až po Ural, zřejmě též na západní Sibiři od Kazachstánu po Altaj. Areál na západě končí jihovýchodní Francií, na severu Baltským mořem (do Polska).

Veronica dillenii

Ohrožení: Patří ke druhům vyžadujících další pozornost (C4a/ LC), zákonem není chráněn.

Veronica dillenii

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno v  přírodní rezervaci Podhoří 14.4.2007, přírodní památce Modřanská rokle 18.4.2018 a pod obcí Klecany (výslunné svahy v údolí bezejmenného potoka nad čistírnou odpadních vod) 3.4.2010.

logo_Praha 6

 

Na projekt finančně přispěla Městská část Praha 6.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget